4.1.5
Senioři – naše šance?
Prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc., Fakulta humanitních
studií UK, Praha
NahoruVeřejná debata o problematice seniorů
Dne 19. 5. 2008 se v pražském Lichtenštenjsném paláci konala
zajímavá veřejná debata, kterou uspořádal Úřad vlády ČR ve spolupráci s
občanským sdružením Život 90, v rámci Evropského roku pro rovných příležitostí
pro všechny s tím, že tentokrát byla v centru pozornosti problematika seniorů.
Ačkoliv doplňující podtitul konference zněl: "Diskriminace starších lidí v ČR
aneb Anidiskriminační zákon nebo mainstreaming?, zdaleka se nehovořilo jen o
vymezených problémech. A to je důvod, proč chci s některými trendy a
strategiemi v přístupu k seniorům seznámit i širší odbornou veřejnost. Na úvod
zbývá doplnit, že se konference konala pod záštitou eurokomisaře pro
zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti PhDr. Vladimíra Špidly,
ministryně vlády pro lidská práva a národnostní menšiny MUDr. Džamily
Stehlíkové a místopředsedy vlády ČR a ministra práce a sociálních věcí RNDr.
Petra Nečase.
NahoruSenioři jako integrální součást společnosti
Úvodní přednášku pronesl P. Nečas. Řekl, že senioři jsou integrální
součástí společnosti a nelze na ně pohlížet jen optikou nutných výdajů.
Důsledkem "lepšího zdraví a růstu bohatství“ je delší věk občanů, což lze
nepochybně pokládat za úspěch. Citoval slova amerického sociologa Steina, který
už v roce 1945 poznamenal, že "stáří není problém“, ale současně je realitou
"pesimistický pohled na úspěch“. Samozřejmě, že dnešní senioři jsou jiní a mají
jiné priority a potřeby než v minulosti. Tzv. "stříbrná ekonomika“ by měla ve
větší míře reagovat na současné potřeby seniorů. Co se týče zdravotnické péče,
ani tam nejsou senioři extrémní zátěží. "Jsou důsledkem toho, že žili zdravě a
aktivně“. Přesto jsou změny systému jak ve zdravotnictví, tak i v sociální
sféře nutné s tím, že je potřeba "dlouhodobě preferovat život doma, ale s
pomocí“. Rezidenční péče by měla být určena jen těm, kteří ani s pomocí nemohou
žít v domácím prostředí. Budovat věkově segregovaná ústavní ghetta je
nežádoucí. Hlavními cíli jsou: "bezpečný život v přirozeném prostředí a
vstřícné služby“. V tomto smyslu je koncipován i Národní program přípravy na
stáří pro období do roku 2012, který zdůrazňuje: aktivní život, vzdělávání
starších osob, důstojnost, soběstačnost, oddálení institucionální péče a
kvalitu života.
Principy Evropského roku rovných příležitostí pro
všechny
D. Stehlíková navázala sdělením o principech Evropského roku rovných
příležitostí pro všechny a zdůraznila potřebu zapojit znevýhodněné skupiny do
společnosti. V tomto smyslu jsou např. na trhu práce znevýhodněnou skupinou i
občané 50+, zejména ženy. Je třeba zvýšit informovanost občanů "o právu nebýt
diskriminován“. Podle údajů Eurobarometru (z roku 2007) je diskriminace obecně
závažný jev a věk v ní hraje čtvrté nejdůležitější místo. V České republice je
však diskriminace z důvodu věku důvodem číslo jedna. Současný český důchodový
systém označila za "rigidní a je třeba ho změnit“ (např. nemotivuje seniory k
dlouhodobé pracovní aktivitě). Rizikovou oblastí však není "jen“ pracovní trh.
Ve společnosti jsou starší lidé vnímáni jako občané druhé třídy. Trendem je
podceňování důstojnosti seniorů. Ti jsou často zneužíváni mladšími členy
rodiny. Redistribuce peněz (penze) směrem k mladé generaci je častá. Je třeba
postupně měnit image stáří (v médiích i ve společnosti), podporovat aktivitu
seniorů a nedopustit jejich segregaci.
NahoruTři základní problémové okruhy
Příspěvek Vladimíra Špidly v zastoupení přednesl jeho spolupracovník
Jan Jařab. Zdůraznil, že všeobecně známou větu "mládí má budoucnost“, je třeba
opravit na "stáří má budoucnost“. "To není důsledek sociálního inženýrství, ale
respekt k zodpovědné politice. Je třeba, aby došlo k výměně dobrých praxí mezi
státy“. Obecně jsou základní problémové okruhy tři. Jak umožnit lidem sladit
péči rodinu a profesi (1), jak řešit nedostatek osob v produktivním věku (2) a
jak řešit bezprecedentní zastoupení seniorů ve společnosti (3). Druhý
problémový okruh je nesprávně zužován pouze na důchodovou reformu. Pouhé
přenesení odpovědnosti na jednotlivce (individuální připojištění) a zvyšování
důchodového věku není řešením. Je naopak třeba: zvýšit participaci seniorů na
zaměstnanosti (ekonomický přínos, cena jejich zkušeností, výhoda rozmanitosti,
integrační přínos). Zaměstnaní senioři nemají jen vyšší příjem, ale i vyšší
spokojenost.
V důchodové reformě je nutné: znevýhodnit předčasné důchody a naopak
zvýhodnit odložené důchody, umožňovat rekvalifikace i ve vyšším věku a vítat
tzv. souběh (pracující…