dnes je 19.3.2024

Input:

Strategie zvládání stresu a coping

15.11.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.147
Strategie zvládání stresu a coping

PhDr. Iveta Ondriová, PhD.

Pojem coping

Pod pojmem coping rozumíme zvládnutí působícího stresoru, nasazení všech sil při zvládání nadměrné zátěže. Záleží však pouze na adaptaci sestry (lékaře, atd.), jak je schopná přizpůsobit se novým změnám prostředí, na hledání vhodných způsobů zvládání úkolů, vrozených predispozicích či naučených způsobech řešení úloh. Různé stresové situace, způsob života a mnoho dalších faktorů ovlivňují zdraví sestry až 50% podílem. Zvládat působení negativních stresorů můžeme zdravým způsobem života, chováním člověka, porozuměním svému zdravotnímu stavu, udržením optimálního zdraví či prevencí nemocí. Pouze tak můžeme dosáhnout maximálního fyzického a psychického potenciálu lidského jedince.

Zdravá adaptace je přizpůsobení se podmínkám a situacím v běžném životě, naopak coping (zvládání) znamená vynaložit úsilí zvládat podmínky, které přesahují míru adaptačních schopností jedince. Je to reakce na zátěžové situace.

Malcoping

Coping je i zvládání nebezpečných a zdraví poškozujících postupů řešení stresových situací alkoholem, drogami. Takové řešení se nazývá malcoping.

Copingové strategie

Copingové strategie (zvládání) stresu definují způsob chování, racionální a vědomý způsob vyrovnání se s úzkostí, zdrojem úzkosti, změnou, eliminací negativních emocí, přehodnocení situace, jak může člověk odolávat stresu nebo jej překonat.

Možnosti copingových strategií zvládání stresu dělíme:

1. podle druhu strategie na akční a psychické,

2. podle zaměření na strategie situační (stresor) a  stresové reakce (stres),

3. podle účinnosti strategie stres snižující (pozitivní) a  strategie stres zvyšující (negativní).

Postupy strategie řešení stresových situaci jsou:

a) postupy zaměřené na řešení nebo eliminaci problému – zjistit, co způsobuje strach, obavu, likvidaci stresových vlivů, změnit podmínky, které zhoršuje stres,

1. hledání informací – o výskytu, působení a eliminaci stresorů,

2. snahy o přímou akci – aktivity směřující k odstranění stresorů,

3. inhibice – vědomé vyhýbání se činnostem, které jsou pro jedince nebezpečné a nepříjemné, pokud stresor nelze ze života vyloučit,

4. intrapsychické procesy – vnitřní dialog člověka, přehodnocování situace, vlastní znalosti sociálního chování (empatie, přijímání kritiky, úsměv, odvaha ozvat se, otevřená komunikace, umění kompromisů, atd.), hledání alternativ,

5. obracení se na druhé - sociální podpora okolí,

b) postupy zaměřené na zvládnutí emocí – zachovat si tvář s pozitivním obrazem o sobě, vyvarovat se osobnostního regresu.

Zlepšit podmínky organismu, regeneraci po stresovém zážitku je možné s využitím některých postupů - copingových strategií (zvládání) stresu:

- plánovat vhodné řešení daného problému, konfrontace,

- vyzdvihovat pozitivní stránky aktuální situace,

- uklidňovat situaci – obrana – defenziva,

- udržovat odstup – stoický klid, sebeovládání,

- změnu mentálně-kognitivních přístupů, změnu životního stylu,

- zapojit ostatní do hledání citové pomoci (sociální opora),

- zapojení aktivní regulace pohybu,

- využívat různé formy psychologické relaxace, meditace,

- snížit konzumaci kávy, alkoholu, či drog,

- poukázat na význam víry, náboženské potřeby světonázoru, náboženství a hierarchii hodnot.

Při zvládání stresu je důležitá i kontrola pohybu, relaxu, stravování, péče o duševní zdraví, optimistické myšlenky, smích, uklidňující hudba atd. Zvládací (copingové) strategie se uplatňují při různých typech stresových situací, záleží na jejich kontextu a účinné klasifikaci a na přehodnocení člověka, co upřednostní. Stále častěji se však setkáváme s variabilitou copingových strategií. Výběr strategie a další postupy vhodného řešení stresové situace závisí na člověku samém. Jeho výběr je ovlivněn věkem, vzděláním, délkou ošetřovatelské praxe, na teoretických znalostech a praktických zkušenostech.

Techniky zvládání stresu

Základním krokem ke zvládnutí stresové situace je určení původní příčiny (primární prevence) vzniku vyčerpání organismu a její následné řešení (sekundární prevence). Na efektivnější zvládání stresu a odolávání ohrožujícím činitelům je důležité vyřešení vnitřních konfliktů organismu. Ty jsou často podvědomě zatlačované, jsou odrazem hluboké

Nahrávám...
Nahrávám...