dnes je 21.6.2024

Input:

Aktuálně k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2013

5.2.2014, Zdroj: Finanční správa

Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob.

Předmět daně z příjmů fyzických osob

Jaké příjmy jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob?

Předmětem daně z příjmů fyzických osob upraveným v § 3 zákona o daních z příjmů jsou:

  • příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky,
  • příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,
  • příjmy z kapitálového majetku,
  • příjmy z pronájmu,
  • ostatní příjmy.

Příjmem se rovněž rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

Převod obchodního podílu na společnosti s ručením omezeným, kdy držitel tohoto podílu je fyzická osoba a tento podíl nebyl součástí obchodního majetku. FO nabyla účast na společnosti s ručením omezeným v roce 1999 (vkladem), v roce 2003 snížila svoji účast na společnosti převodem podílu o 50% a v roce 2007 zvýšila svůj obchodní podíl o 50 % (v daném případě převodem podílu od jiného společníka). V roce 2013 převedla svoji účast na společnosti s ručením omezeným na nabyvatele. Bude její příjem z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným v roce 2013 zdanitelným příjmem?

Pokud FO nabyla účast na společnosti s ručením omezeným v roce 1999 (vkladem), v roce 2003 snížila účast na společnosti převodem podílu o 50% a v roce 2007 zvýšila svůj obchodní podíl o 50 % (v daném případě převodem podílu od jiného společníka), potom stále platí, že její účast na dané společnosti nepřetržitě trvá od roku 1999.

Dnem nabytí podílu se rozumí den zápisu do obchodního rejstříku v případě zakládajícího účastníka společnosti i v případě, že společník v průběhu trvání společnosti zvýší svůj obchodní podíl např. převodem od jiného společníka.
Znamená to, že změna míry účasti nemá vliv na vznik a časový běh trvání účasti, tzn. nepřerušuje dobu trvání účasti na společnosti s ručením omezeným.

Jestliže k nabytí účasti na společnosti s ručením omezeným došlo v roce 1999 a k převodu této účasti dochází v roce 2013, jedná se o příjem osvobozený, neboť je splněna podmínka daná ustanovením § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, tj. doba mezi nabytím a převodem účasti na společnosti přesahuje dobu pěti let.

Jednotný kurz

Jaký mám za zdaňovací období 2013 použít kurs pro přepočet měny?

Podle ustanovení § 38 zákona o daních z příjmů, se pro daňové účely používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví poplatníků. Pokud poplatník nevede účetnictví, použije jednotný kurz, nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví. Tento kurs se stanoví jako průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období. (Pokyn Generálního finančního ředitelství GFŘ D - 16)

Dary

Lze uplatnit dary jako položky, snižující daňový základ?

Od základu daně je možné jako nezdanitelnou částku odečíst poskytnuté dary např. na zdravotnictví, školství, kulturu atd., často uplatňovaným darem je bezpříspěvkový odběr krve, hodnota jednoho odběru je pro daňové účely oceněna na částku 2 000 Kč, dary lze uplatnit maximálně do výše 10 % základu daně.

Nově lze odečíst hodnotu odběru orgánu od žijícího dárce, která se oceňuje částkou 20 000 Kč.

Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění

Jak mohu uplatnit penzijní připojištění, penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření?

Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč zaplacený poplatníkem na:

  • penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění      se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč,
  • penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období, nebo
  • doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč.

Co je instituce penzijního pojištění?

Institucí penzijního pojištění se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění bez ohledu na jeho právní formu, který je

a) provozován na principu fondového hospodaření,
b) zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a
c) povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu a podléhá dohledu příslušných orgánů v tomto státě.

 

Jak mohu uplatnit životní pojištění?

Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč.

U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

Úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání

Úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání Jaká jsou omezení v případě uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Ustanovení § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů stanoví, že poplatník fyzická osoba si může od základu daně ve zdaňovacím období odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani uplatněny jako výdaj podle § 24 zákona o daních z příjmů poplatníkem s příjmy z podnikání a jiné samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů.

Nezdanitelnou část základu daně lze odečítat maximálně do výše 10 000 Kč, u poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze odečíst až 13 000 Kč a jedná-li se o poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.
Za tyto zkoušky nelze považovat např. jazykové nebo rekvalifikační kurzy, ale jedná se o činnosti spadající do oborů, které jsou zveřejňovány v Národní soustavě kvalifikací na adrese http://www.narodni-kvalifikace.cz/ .

Jakým způsobem postupuje zaměstnanec při uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Zaměstnanec může odpočet nezdanitelné části základu daně uplatnit po uplynutí kalendářního roku jednak u zaměstnavatele v žádosti o roční zúčtování záloh, a to na základě předloženého potvrzení o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání a nebo v přiznání k dani z příjmů fyzických osob u místně příslušného správce daně.

Jakým způsobem postupuje poplatník (OSVČ) při uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Poplatník s příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti má dvě možnosti, jak tuto daňovou výhodu uplatní. Jednak si může příslušnou částku odečíst od základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů v daňovém přiznání, nebo jí může uplatnit jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zo) zákona o daních z příjmů, jestliže toto další vzdělávání souvisí s jeho podnikatelskou nebo jinou samostatně výdělečnou činností.

Odčitatelné položky

Co to jsou odčitatelné položky od základu daně?

Jedná se např. o daňovou ztrátu. Od základu daně lze odečíst dosud neuplatněnou vyměřenou daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Ztrátu nelze odečíst od dílčího základu daně ze závislé činnosti, Nejstarší ztrátu, kterou lze v daňovém přiznání za zdaňovací období 2013 uplatnit jako odčitatelnou položku, je ztráta za zdaňovací období 2008.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Jaký tiskopis přiznání k dani z příjmů fyzických osob lze použít za zdaňovací období 2013?

Pro zdaňovací období 2013 je v platnosti tiskopis:
Přiznání k dani z příjmů č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 20, a pokyny k jeho vyplnění č. 25 5405/1 MFin 5405/1 vzor č. 21. Součástí daňového přiznání jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise pokud má daňový subjekt pro ně náplň, v opačném případě přílohy nepřikládá.
Příloha č. 1 - č. 25 5405/P1 MFin 5405/P1 vzor č. 9 slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (podle § 7 zákona o daních z příjmů).
Příloha č. 2 - č. 25 5405/P2 MFin 5405/P2 vzor č. 9 slouží pro výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu (podle § 9 zákona o daních z příjmů) a z ostatních příjmů (§ 10 zákona o daních z příjmů).
Příloha č. 3 - č. 25 5405/P3 MFin 5405/P3 vzor č. 9 je určena pro výhradně pro výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí - metoda zápočtu (podle § 38f zákona o daních z příjmů). Příloha č. 3 je zveřejněna pouze elektronické podobě.

Lze použít anglickou verzi tiskopisu přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Tento tiskopis je určen především nerezidentům podávajícím daňové přiznání jako pomůcka k vyplnění, a je opatřen potiskem s upozorněním a odkazem na § 76 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád), podle kterého se před správcem daně se jedná v jazyce českém. Proto nelze na těchto verzích v angličtině platně daňové přiznání podat a je třeba použít tiskopis v českém jazyce.

Jak podat daňové přiznání

Jak podat daňové přiznání?

Daňové přiznání lze účinně podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Daňové přiznání lze podat osobně na místně příslušném finančním úřadě, nebo poštou, a nebo můžete po skončení zdaňovacího období 2013 využít nabídky na webových stránkách České daňové správy a podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronicky formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené zaručeným elektronickým podpisem, a to za podmínek zveřejněných ministerstvem financí v aplikaci „Daně elektronicky“ na webové adrese (www.financnisprava.cz nebo http://www.daneelektronicky.cz/).

Elektronický podpis

Kam se mám obrátit když chci získat zaručený elektronický podpis?

Pokud nevlastníte kvalifikovaný certifikát, můžete se obrátit na akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, jejichž seznam je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva vnitra (http://www.mvcr.cz/) v sekci "eGoverment". V současnosti jsou akreditováni tři poskytovatelé: První certifikační autorita, a.s. , eIdentity a.s. a Česká pošta, s.p.. Více informací naleznete na internetových stránkách České daňové správy (www.financnisprava.cz).

Povinnost podat daňové přiznání

Kdy je daňový subjekt povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Podle § 38g zákona,

  • je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 zákona). Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
  • Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a      funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 o daních z příjmů) a nepodepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k o daních z příjmů, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, má jiné příjmy podle § 7 až 10 o daních z příjmů vyšší než 6 000 Kč.
  • Daňové přiznání za zdaňovací období je povinen podat poplatník uvedený v § 2      odst. 3 zákona (daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) zákona, nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 zákona o daních z příjmů.
  • Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který      jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,
  • dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti a nebo s funkčními požitky, který      uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů.
  • Daňové přiznání může podat nerezident ČR (rezident EU nebo EHP) který využije      postup podle § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů.
  • Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému tak stanoví § 239 (v      případě právního nástupce za zemřelého) nebo § 244 zákona č. 280/2009 Sb.,      daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s insolvenčním řízením, poplatník pak postupuje podle § 38gb zákona o daních z příjmů.
  • Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků.

A dále vždy pokud je poplatník správcem daně k podání daňového přiznání vyzván (§ 135 odst. 1 daňový řád).

Lhůty pro podání daňového přiznání

Jaké jsou lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2013?

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2013 se podává podle § 136 odst. 1 daňového řádu nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. V této souvislosti je však nutno vzít v úvahu počítání času podle § 33 odst.¨1 daňového řádu, který stanoví, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den.

Pro názornost lze uvést následující příklad: dne 31. 12. 2013 nastala rozhodná skutečnost, kterou je v případě poplatníka na dani z příjmů konec zdaňovacího období. Počátek lhůty počíná běžet následující den, tedy 1. 1. 2014. Lhůta končí dnem, který se číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh této lhůty. Posledním dnem lhůty pro podaní daňového přiznání je 1. 4. 2014.

Jedná-li se o poplatníka, který má ze zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Podat daňové přiznání v prodloužené lhůtě je možné, jen pokud je příslušná plná moc k zastupování podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty tj. před 1. 4. 2014.

Poplatník bude v první polovině roku pobývat v zahraničí, a chtěl by podat daňové přiznání až po návratu ze zahraničí. Jak má v tomto případě postupovat?

Lhůty pro podání daňového přiznání jsou stanoveny zejména v § 136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Podle § 36 odst. 4 daňového řádu, pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Příjem z prodeje nemovitosti

Český daňový rezident prodal zděděný byt v Itálii. Kde a v jakém režimu podléhá zdanění prodej tohoto bytu?

Je nutné rozlišit dvě daňové roviny, a to dědickou daň při dědictví nemovitosti a daň z příjmu při prodeji daného bytu. Co se týče daně dědické, dle § 3 odst. 2 zákona č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, není předmětem daně dědické v České republice nemovitost v zahraničí, dědická daň se v České republice tedy neplatí.

Následného prodeje bytu by se již netýkala daň dědická, nýbrž daň z příjmů. Podle článku 13 odst. 1 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Itálií (dále jen Smlouva) by příjem plynoucí z prodeje bytu podléhal zdanění v Itálii dle jejích zákonných předpisů, jelikož nemovitost je tam umístěna.

V souladu s § 2 odst. 2 zákona o daních z příjmů, má daňový rezident České republiky povinnost i tento příjem uvést do daňového přiznání v České republice, nicméně v návaznosti na článek 23 Smlouvy se předmětný příjem vyjme ze zdanění, tudíž neovlivní výsledný základ daně v ČR.

Český daňový rezident prodal dům na Slovensku. Jaké má v této souvislosti daňové povinnosti?

Obdobně jako v předchozím případě je nutné se při vypořádání daně z příjmů řídit příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, v tomto případě uzavřenou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Dle článku 13 odst. 1 této smlouvy příjem plynoucí z prodeje domu rovněž podléhá zdanění na Slovensku, ale zde se pro účely vyloučení dvojího zdanění použije metoda prostého zápočtu (viz čl. 23 Smlouvy se Slovenskem).

Při použití této metody lze daňovou povinnost v ČR snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí, nejvýše však o částku daně z příjmů vypočtenou dle zákona o daních z příjmů, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí (viz § 38f odst. 2 zákona o daních z příjmů). 

Pokuta za opožděné tvrzení daně

Pokuta za opožděné tvrzení daně. Pokud podám daňové přiznání po lhůtě stanovené zákonem, jaký postih mne může čekat?

Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši

  • 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 %      stanovené daně,
  • 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle § 250 odst. 1 nebo 2 daňového řádu částku menší než 200 Kč.

V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky podle § 250 odst. 1 nebo 2 daňového řádu stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.

Maximální výše částky vypočtené podle § 250 odst. 1 nebo 2 daňového řádu nesmí být vyšší než 300 000 Kč.

Způsob úhrady daně

Jak zaplatit daň?

Daň lze platit:

  • bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet správce daně
  • v hotovosti
    1. prostřednictvím poskytovatele platebních služeb (vkladem hotovosti na příslušný účet správce daně) nebo poštovním poukazem (složenkou) na příslušný účet správce daně,
    2. úřední osobě pověřené přijímat tyto platby (většinou v pokladně správce daně), přičemž součet plateb na všechny druhy daně za jeden daňový subjekt nesmí v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně přesáhnout částku 500 000 Kč,
    3. šekem, jehož proplacení je zajištěno poskytovatelem platebních služeb,
    4. daňovému exekutorovi, jde-li o platbu při daňové exekuci, a
    5. oprávněné úřední osobě, jde-li o platbu pořádkové pokuty,
  • kolkovými známkami, stanoví-li tak zákon,
  • přeplatkem na jiné dani.

Daň se platí příslušnému správci daně v české měně. Je-li platba poukázána v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu ve výši, v jaké mu byla připsána na účet v

Nahrávám...
Nahrávám...