2.112
Volnočasová pohybová aktivita a motivace
PhDr. Iveta Ondriová, Ph.D.
Pravidelná pohybová aktivita má řadu příznivých účinků na zdraví člověka, ať už fyzické nebo duševní. I když je většina populace seznámena s příznivými účinky pohybu na lidské tělo, mnoho z nás se doporučení, které zlepšují kvalitu života, nedrží. Přestože pravidelný pohyb a fyzická námaha zlepšují veřejné zdraví, všechny snahy o osvojení a udržení si aktivního způsobu života ukazují nevýznamné výsledky. Na jedné straně si lidé uvědomují potřebu hýbat se a provádět pohybové aktivity ve svém volném čase. Na druhé straně je však často velmi těžké přesvědčit sebe sama vykonávat něco nad rámec svých povinností. Pohybové aktivity ve volném čase tak mohou vykazovat znaky sportu. Sport se charakterizuje soutěživostí a měřitelnými výsledky. Z tohoto pohledu se volnočasová pohybová aktivita může stát soutěží se sebou samým. Jejím výsledkem je potom buď aktivní, nebo sedavý způsob života. Potřeba tělesného pohybu je jednou z hlavních biologických potřeb. Jde o cyklickou funkční potřebu, která vzniká nahromaděním energie v pohybových centrech nervové soustavy. Projevuje se zejména při dlouhotrvající statické činnosti jako sezení či stání a mívá různě intenzivní projevy v závislosti na věkové skupiny. V civilizované a převážně zmechanizované společnosti bývá potřeba tělesného pohybu menší a je překrývána návyky tělesné pohodlnosti. Ve světě technologických vymožeností se to projevuje například menším využitím aktivních forem dopravy a naopak zvýšením počtu hodin strávených u médií a výpočetní techniky. V psychologii sportu existuje řada teorií, které…
