dnes je 26.4.2024

Input:

Úhrada za pobyt v domovech pro seniory a příjmy rozhodné pro stanovení její výše za stravu a ubytování

15.6.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.68
Úhrada za pobyt v domovech pro seniory a příjmy rozhodné pro stanovení její výše za stravu a ubytování

Ing. Vratislav Vojnar

Sociální služby poskytované v domovech pro seniory se poskytují výhradně za úhradu, a to ve výši sjednané ve smlouvě o poskytování sociálních služeb a uzavřené mezi uživatelem této služby (klientem) a jejím poskytovatelem (domovem). Pravidla pro stanovení výše této úhrady v domově pro seniory (dále jen „Domov”) jsou obsažena jednak v § 73 zákona č. 108/2006 S., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a jednak v § 15 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Pro stanovení výše úhrady za stravu a ubytování klienta je jedním ze základních principů zjištění jeho příjmu. Dále popisovaný postup při stanovení výše úhrady se týká těch klientů Domova, u nichž se předpokládá pravidelný měsíční příjem.

Příjmem klienta se pro výše uvedené účely rozumějí příjmy podle § 7 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Tvoří jej zejména důchod klienta (starobní, invalidní, vdovský aj.), který je u většiny klientů Domova jejich jediným a rozhodujícím zdrojem příjmu.

Vedle důchodu se však za příjem počítá i celá řada dalších možných zdrojů finančních prostředků, pokud je klient jejich příjemcem. Proto je třeba při stanovování výše úhrady za stravu a ubytování zjišťovat, zda klient nedisponuje ještě některým z těchto dalších příjmů. S ohledem na cílovou skupinu klientů Domova (jde většinou o starodůchodce s nižšími důchody) je z pohledu event. dalších rozhodných zdrojů příjmu třeba upozornit na skutečnost, že mezi ně patří i některé sociální dávky, u kterých je však nutno rozlišovat, zda jde o příjem či nikoliv. Jde zejména o dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi upravené zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Pro klienty Domova připadají z nich v úvahu příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.

Příspěvek na živobytí

Za osobu v hmotné nouzi je podle tohoto zákona možné, za předpokladu splnění daných podmínek nároku, považovat i klienta Domova a přiznat mu příspěvek na živobytí. Při posuzování žádosti o tento příspěvek vychází úřad práce z částky existenčního minima, majetkových poměrů žadatele a posouzení některých dalších podmínek. V žádosti je nutné uvést i výši úhrady za stravu a ubytování, protože se zvlášť posuzují náklady na živobytí a zvlášť náklady na bydlení

Prostředky získané formou příspěvku na živobytí se pak započítávají do celkového příjmu. K tomu nutno připomenout, že k této dávce se přihlíží i při výpočtu minimálního 15% zůstatku z příjmu, pokud připadá v úvahu. Příspěvek na živobytí se připočítá k důchodu a z celkového součtu prostředků se provede výpočet minimálního zůstatku z příjmu.

Doplatek na bydlení

Jiný charakter z hlediska výpočtu výše příjmu má druhá dávka ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi, kterou je možné přiznat i klientovi Domova, a tou je doplatek na bydlení. Obecně nárok na doplatek na bydlení má za splnění stanovených podmínek (příjem nižší než stanovená částka živobytí osoby) vlastník nebo nájemce bytu, který tento byt užívá. Zákon o pomoci v hmotné nouzi v této souvislosti zohledňuje i klienty umístěné v taxativně uvedených druzích pobytových zařízení sociálních služeb (domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem a chráněné bydlení) a v případech hodných zvláštního zřetele umožňuje úřadům práce i jim přiznat tento doplatek.

Za případ hodný zřetele se tak může považovat ubytování klienta v Domově, pokud jeho příjem sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí dosahuje částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení. Částka živobytí byla od 1. 1. 2012 stanovena ve výši 2 200 Kč s event. možností jejího navýšení, např. z důvodu nutnosti dietního stravování. Za odůvodněné náklady na bydlení se pak považuje částka úhrady za ubytování ve výši maximálně 200 Kč/den.

Na rozdíl od příspěvku na živobytí se prostředky doplatku na bydlení nezapočítávají do příjmu a tato částka se celá použije na úhradu za ubytování.

Posuzování nároku žadatele

Z uvedeného je zřejmé, že posuzování žádosti resp. nároku žadatele na obě uvedené dávky je poměrně komplikované a pro laika obtížně srozumitelné. Podrobnější informace poskytne příslušná krajská pobočka úřadu práce, která posuzuje tyto žádosti, a to

Nahrávám...
Nahrávám...