2.188
Principy kognitivního tréninku u seniorů
PhDr. Iveta Ondriová, PhD.
Populace stárne, vzhledem k tomuto faktu přibývá mnoho jedinců s různými stupni kognitivního postižení, proto se zvyšuje zájem o farmakologické i nefarmakologické preventivní a intervenční postupy. Kognitivní trénink je jeden z nefarmakologických přístupů, přičemž jeho konečným cílem je zvýšení či udržení kognitivních schopností na zdravé úrovni, a to ve prospěch každodenního fungování jedince.
Kognitivní intervence
Tři oblasti kognitivní intervence:
1. trénink kognitivních funkcí,
2. kognitivní stimulace,
3. kognitivní rehabilitace.
Trénink kognitivních funkcí je jedna ze tří oblastí kognitivní intervence. K dalším oblastem patří kognitivní stimulace a kognitivní rehabilitace. Kognitivní stimulace představuje nejjednodušší formu aktivizace, kdy se jednotlivec zapojuje do skupinových činností, které přispívají k podpoře jeho kognitivních funkcí a sociálního fungování.
Kognitivní rehabilitace je náprava již poškozených kognitivních funkcí, kdy se většinou realizuje u osob s Alzheimerovou chorobou nebo jiným druhem demence. U osob s Alzheimerovou chorobou je kognitivní trénink vhodný i vedle tradiční léčby. Charakterizuje se jako stimulace psychické činnosti prostřednictvím různých aktivit a cvičení využívajících kognitivní schopnosti seniora. Důležité při realizaci tohoto tréninku je přizpůsobit aktivity jeho aktuálním schopnostem. Při práci se seniory je důležitým prvkem jejich motivace, kterou můžeme seniora vést k aktivitě, která má pro něj preventivní i léčebný účinek. Vnitřní potřeby dokážou hnát člověka dopředu, nutí ho přemýšlet o svých krocích a životních cílech.
Zdůrazňují se tři klíče k motivaci:
- touha dosáhnout cíle,
- důvěra ve vlastní schopnosti,
- vlastní představa o již dosažené změně.
Při kognitivním tréninku je třeba dodržovat:
- posloupnost nácviku od nejjednodušších k nejsložitějším cvičením a aktivitám,
- nejprve se zaměřujeme na pozornost a…
