dnes je 4.12.2022

Input:

Lázeňská léčebně rehabilitační péče ve světle novely zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 1/2015 Sb.

20.1.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.34
Lázeňská léčebně rehabilitační péče ve světle novely zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 1/2015 Sb.

Ing. Antonín Daněk

Nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 43/13 dne 25. března 2014, vyhlášeným ve Sbírce zákonů pod č. 77/2014 Sb., byla uplynutím dne 31. prosince 2014 zrušena do té doby platná vyhláška č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost (dále „vyhláška č. 267/2012 Sb.” nebo také „indikační seznam”).

Z právního hlediska se tak stalo nezbytným, aby podmínky, které Ústavní soud uvádí (typicky délka léčebného pobytu, možnosti jeho prodloužení a následného opakování nebo jakákoli kritéria nevyplývající z ryze medicínských důvodů), byly stanoveny přímo zákonem a pouze lékařská odborná kritéria (například kontraindikace, vhodná lázeňská místa, potřebná vyšetření aj.) a podrobnosti týkající se uplatňování nároku na lázeňskou léčebně rehabilitační péči, například náležitosti návrhu na danou péči, byly stanoveny vyhláškou.

Negativní tendence a příčiny nestability

Na základě provedených analýz lze konstatovat, že z objektivních hledisek docházelo v lázních již od roku 2010 k úbytku poskytnutých léčebných pobytů, což bylo ovlivněno více faktory. Na jedné straně to byly důvody lékařsky-odborné, protože v rámci vývoje medicíny se začaly používat nové metody léčby, na straně druhé pak lázně již mnohdy nebyly shledány jako jedinou, resp. nejlepší alternativou řešení zdravotních potíží.

V důsledku poklesu porodnosti byl dalším důvodem úbytek dětí a některé nemoci, které dříve byly v lázních léčeny, např. dětská mozková obrna, se již v populaci nevyskytují v takovém rozsahu, jako dříve. U dospělých pacientů pak v jejich rozhodování o absolvování lázeňské léčebně rehabilitační péče hrály nezanedbatelnou roli i pracovněprávní vztahy a obava z možných nepříznivých dopadů v zaměstnání v případě absolvování dlouhého lázeňského pobytu.

Určitý vliv lze spatřovat i ve finanční situaci pacientů, kteří si částečně hradí příspěvkovou lázeňskou léčebně rehabilitační péči (náklady na pobyt pacienta) a jistou roli sehrával také regulační poplatek za pobyt v lázních.

Pokles zájmu o lázeňské pobyty poznamenaly rovněž široké možnosti rekreace a relaxace, zahraniční pobyty a další.

Tyto, případně některé další, okolnosti způsobily, že již v předchozí době docházelo k úbytku poskytnutých léčebných pobytů, přijetím vyhlášky č. 267/2012 Sb. se situace nezlepšila.

V průběhu roku 2013 navíc Ministerstvo zdravotnictví registrovalo rovněž problémy s aplikací zmíněné vyhlášky č. 267/2012 Sb. v praxi, což ve spojitosti s výše zmíněnými faktory způsobilo, že pokles počtu lázeňských pobytů a ošetřovacích dnů v lázních se ještě prohloubil. Zároveň na ministerstvo přicházely podněty, kdy pacienti poukazovali na své delší, případně opakované lázeňské pobyty před vydáním vyhlášky č. 267/2012 Sb. s tím, že tyto pobyty měly na jejich zdraví z dlouhodobého hlediska příznivý efekt.

Dne 3. října 2013 obdrželo Ministerstvo zdravotnictví Memorandum Sdružení lázeňských míst ČR a Svazu léčebných lázní ČR, ve kterém byly vyjádřeny požadavky těchto dvou organizací na úpravy indikačního seznamu, s cílem novelizovat tento právní předpis tak, aby se situace v lázeňství stabilizovala a aby byly odstraněny i nedostatky v poskytování tohoto druhu zdravotní péče.

Při aplikaci vyhlášky č. 267/2012 Sb. tak v praxi docházelo k nejednotným výkladům některých jejích ustanovení, např. při počítání lhůt nástupu na léčebný pobyt, což v některých případech mohlo poškodit i samotného pacienta.

Právní rovina a ekonomicko-sociální hledisko

V procesu tvorby zákona nemohly být opomenuty ani ty aspekty, které sice s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče a účelem veřejného zdravotního pojištění přímo nesouvisejí, avšak mají významné ekonomické, sociální a jiné dopady. Kdyby se totiž ekonomické problémy českého lázeňství prohlubovaly, mohli by někteří poskytovatelé lázeňské léčebně rehabilitační péče z důvodu snižujícího se zisku zvažovat i uzavření některých lázní. Takové kroky by v budoucnu mohly přinést problémy jak se správou cenných přírodních léčivých zdrojů, tak návazně i s dostupností lázeňské léčebně rehabilitační péče.

Vládní podpora

Při

Nahrávám...
Nahrávám...