dnes je 29.3.2024

Input:

Domov pro seniory a úhrada za pobyt - postup a stanovení výše úhrady - základní pravidla

12.12.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.11
Domov pro seniory a úhrada za pobyt – postup a stanovení výše úhrady – základní pravidla

Ing. Vratislav Vojnar

Největší zájem uživatelů pobytových sociálních služeb se orientuje na péči a služby poskytované v domovech pro seniory (domovech důchodců). Tato pobytová zařízení poskytují pomoc zejména osobám se sníženou soběstačností získanou v důsledku vysokého věku nebo zhoršeného zdravotního stavu a tento jejich stav vyžaduje pravidelnou celodenní pomoc jiné fyzické osoby, kterou jim jejich rodina není schopna nebo ochotna vlastními silami zajistit, a nedostačují ani případné terénní nebo ambulantní sociální služby či sousedská výpomoc.

Orientovat se ve způsobu a základních pravidlech pro stanovení a výpočet úhrady za poskytování pobytových sociálních služeb znamená:

  • rozlišit služby poskytované za plnou nebo částečnou úhradu nebo poskytované bez úhrady,

  • dodržovat nepřekročitelnou výši částek úhrady stanovenou vyhláškou. č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů,

  • orientovat se ve výjimkách ze stanovení úhrad.

Problematiku úhrad za sociální služby upravuje obecně zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona náklady na péči a služby poskytované v domově pro seniory (dále jen „Domov”) hradí jejich uživatel formou úhrady za ubytování, stravu a péči, a to ve výši stanovené vnitřním úhradovým předpisem poskytovatele služby (Domova) a dohodnuté ve smlouvě o poskytování sociálních služeb mezi klientem a příslušným zařízením.

Za poskytování sociálních služeb stanovují jejich poskytovatelé ve svém vnitřním úhradovém předpise plnou nebo částečnou úhradu, nezřídka však označovanou jako „cenu” služby. Svědčí o tom v některých domovech různé „ceníky” sociálních služeb s uvedením cen, podle kterých účtují náklady za jejich poskytování. Pokud by se jednalo skutečně o ceny, pak by poskytovatelé těchto služeb při jejich tvorbě museli postupovat podle zákona o cenách, tj. do ceny kromě nákladů na službu zakalkulovat ještě její další položky, např. zisk a další její součásti. S ohledem na specifičnost sociálních služeb je zvláštním zákonem (tj. zákonem o sociálních službách) upravena účast klienta na financování jejich nákladů formou úhrady. Nelze proto hovořit o ceně, nýbrž o úhradě za poskytované služby.

Maximum úhrady za ubytování

Výše úhrady za ubytování a stravu v Domově není stanovena pevnými částkami, je pouze omezena denním maximem stanoveným ve vyhlášce č. 505/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.

Poskytovatel sociální služby nesmí toto maximum při stanovení výše úhrady překročit. S účinností od 1. 1. 2014 je maximum úhrady za ubytování stanoveno ve výši 210 Kč/den včetně provozních nákladů souvisejících s poskytováním ubytování. Výše úhrady by měla být v jednotlivých Domovech nastavena individuálně a měla by zohledňovat a rozlišovat konkrétní kvalitu bydlení jednotlivých klientů, např. podle počtu lůžek na pokoji, rozsahu resp. nadstandardu vybavení nábytkem a dalším zařízením apod.

Úhrada za stravu

V případě poskytování celodenní stravy (snídaně, oběd, večeře) pak nelze překročit denní maximální částku úhrady za stravu ve výši 170 Kč, a to rovněž včetně zakalkulování provozních nákladů souvisejících s režií přípravy a výroby stravy (náklady na stravovací provoz). Je-li poskytován pouze oběd, částka úhrady nesmí překročit 75 Kč.

Úhradu za ubytování a stravu hradí klient ze svého příjmu. Pokud má klient příjem dostatečně vysoký, hradí úhrady stanovené úhradovým předpisem poskytovatele služby v plné výši.

Domov ale nehradí klientovi náklady na jeho osobní výdaje (např. doplatky léků, ošacení, obuv apod.), které jsou často nezbytné. Na uvedenou skutečnost pamatuje zákon tak, že po zaplacení úhrady za stravu a péči musí zůstat klientovi Domova na úhradu jeho osobních výdajů tzv. minimální zůstatek z jeho příjmu, vyjádřeno číselně tento zůstatek musí činit při celoročním pobytu alespoň 15 % příjmu. Tyto prostředky nemohou být požadovány od klienta na zaplacení úhrady za ubytování a stravu.

V případě, že po odečtení tohoto zaručeného zůstatku prostředků nepostačuje jeho příjem

Nahrávám...
Nahrávám...