dnes je 30.6.2022

Input:

Dieta u dialyzovaných pacientů

2.2.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.42
Dieta u dialyzovaných pacientů

PhDr. Radka Kozáková, Ph.D.

Úvod

Správná výživa je jedním ze základních pilířů péče o dialyzované pacienty. Dialyzovaný pacient musí mít stravu nejen energeticky bohatou, ale i s dostatečným přísunem bílkovin. Tato dieta se tak zásadním způsobem liší od diety pacientů, kteří dosud dialýzou léčeni nejsou.

Cíle dietních opatření dialyzovaných pacientů:

  • udržení optimálního stavu výživy,

  • udržení optimální hladiny fosforu,

  • udržení normálních hodnot draslíku (kalia) v krvi zabraňuje vzniku nebezpečných poruch srdečního rytmu,

  • kontrolovaným příjmem tekutin docílíme zlepšení krevního tlaku,

  • zabránění rozvoje přidružených komplikací chronického selhání funkce ledvin.

Se začátkem dialyzační léčby se příjem bílkovin ve stravě přestává omezovat a naopak by měl být vyšší, než je doporučováno zdravým lidem. Jednou z příčin je ztráta aminokyselin (to jsou základní stavební prvky bílkovin) během hemodialýzy do dialyzačního roztoku.

Základem je vyšší příjem energie a bílkovin, dále omezení sodíku (Na), fosforu (P) a řízený příjem tekutin, tukových složek stravy a sledování draslíku (K).

Zásady životosprávy dialyzovaného pacienta

1. Správný režim jídla

  • Stravu je potřeba rozdělit do několika denních dávek, aby nedocházelo k hladovění, velkým výkyvům lipidemie, glykemie, hyperfosfatemie, hyperkalemie.

2. Snídaně

  • Snídaně je považována za nejdůležitější jídlo dne a měla by pokrývat 20 % denní dávky energie.

  • Měla by obsahovat všechny živiny – bílkoviny, tuky, sacharidy.

  • Snídaně s obsahem kvalitních bílkovin doplní ztrátu aminokyselin, ke které dochází při dialýze.

3. Svačiny

  • Jsou malým příjmem energie, vlákniny, vitaminů, minerálů, a to v podobě ovoce, zeleniny, pečiva a kvalitních bílkovin.

  • Pokud obsahují doporučenou porci ovoce a zeleniny, dodají v přírodní formě nejen vitaminy, ale i množství minerálů (draslíku, hořčíku, zinku, karotenu atd.).

  • Svačiny v dopoledních a odpoledních hodinách oddálí výkyvy chutí.

  • Výběr a množství potravin a tekutin se podřizuje doporučenému příjmu tekutin a hodnotám draslíku a fosforu v krvi.

4. Oběd

  • Oběd tvoří 30 % z denního příjmu energie.

  • Oběd musí kromě sacharidů a tuků obsahovat kvalitní bílkoviny, např. kousky pečeného kuřete, masa nebo tuňáka s dalamánkem a zeleninou, např. hlávkovým salátem, bílou paprikou nebo kyselou okurkou.

  • Nevhodný oběd je samotné pečivo, pouhý příkrm s omáčkou, instantní polévka, konzerva nebo rychlé občerstvení.

5. Večeře

  • Má obsahovat dostatek kvalitních bílkovin, zeleninu, tuky v rostlinné podobě a sacharidy.

  • Měla by se obejít bez většího příjmu soli a měla by obsahovat zeleninu, kterou lze tepelně upravit.

  • Výběr zeleniny je nutné podřizovat hladině draslíku v krvi.

6. Léky

  • Předepsané léky jsou neodmyslitelnou součástí léčby.

  • Nepravidelné užívání zvyšuje riziko dalších zdravotních komplikací.

  • Špatné užívání léků vede k neuspokojivým laboratorním hodnotám a ke zvýšení dávek léků.

7. Tělesná hmotnost

  • Nesmí docházet k velkým přírůstkům nebo naopak k poklesu váhy.

  • Hmotnostní výkyvy negativně ovlivňují pobyt na dialýze.

  • Jakýkoli problém s úbytkem nebo nárůstem hmotnosti je potřeba hlásit lékaři.

8. Pohybová aktivita

  • Neomezovat se v pohybu.

  • Vybrat vhodnou pohybovou aktivitu, která bude přizpůsobena celkovému zdravotnímu stavu – turistika, rekreační cyklistika atd.

  • Pravidelným pohybem se omezí nárůst hmotnosti.

Složení potravy

Tuky

  • Tuky by měly tvořit 25–30 % celkové energetické hodnoty za den.

  • Tuk je ze všech živin nejbohatší na energii, avšak jeho schopnost zasytit je nízká.

  • Dodávají nepostradatelné mastné kyseliny, které si organismus neumí sám vyrobit.

  • Jsou nutné ke vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, K).

  • Živočišné tuky jsou zdrojem cholesterolu, který v malém množství (300 mg/den) organismus potřebuje pro tvorbu buněčných membrán a hormonů. Nejbohatší na cholesterol jsou vnitřnosti, játra, paštiky, uzeniny, vejce a máslo. Zdrojem jsou také mléčné výrobky.

  • Rostlinné potraviny cholesterol neobsahují.

Při plánování jídelníčku a zařazování potravin je vhodné znát svoji hladinu cholesterolu. Jestliže jsou laboratorní hodnoty cholesterolu v normě, mohou se do jídelníčku zařadit potraviny, které obsahují cholesterol.

Rozdělení tuků:

V jídelníčku by měly převažovat rostlinné tuky. Měly by tvořit 2/3 z celkového denního množství přijatých tuků.

  1. Rostlinné tuky – oleje

Jsou složeny převážně z nenasycených mastných kyselin, které jsou zdravější a neobsahují cholesterol (např. v olivovém, podzemnicovém a řepkovém oleji).

  1. Živočišné tuky

V jídelníčku jsou zastoupeny z 1/3 z celkového množství přijatých tuků za den. Tyto tuky jsou zdrojem cholesterolu (např. máslo, olej, sádlo, maso, masné výrobky atd.)

Sacharidy

  • Sacharidy by měly v dietě pro dialyzované pacienty tvořit 40–50 % z celkového energetického příjmu.

  • Jsou zdrojem energie ve formě glukózy nebo zásobního škrobu glykogenu.

  • Glukóza je zdrojem energie pro nervový systém a mozek.

Rozlišujeme:

  1. Jednoduché sacharidy obsažené např. v řepném či třtinovém cukru, medu a ovoci.
  2. Složené sacharidy získáváme z rýže, chleba, zeleniny, těstovin a cereálií. Vstřebávají se poměrně dlouho a udržují stálou hladinu krevního cukru. Díky obsahu vlákniny více zasytí, snižují pravděpodobnost vzniku hladu a předcházejí přejídání.

Při výběru sacharidových potravin je dále nutné přihlédnout k jejich obsahu draslíku, fosforu a soli.

Bílkoviny

  • Jsou zdrojem dusíku, uhlíku, kyslíku, vodíku, fosforu, síry a kovových prvků.

  • Do jídelníčku mají být zařazeny minimálně 3x za den.

Rozlišujeme:

  1. živočišné – maso, vejce, mléko, mléčné výrobky,
  2. rostlinné – obiloviny, luštěniny, zelenina, brambory.

Živočišné bílkoviny mají na rozdíl od rostlinných bílkovin vyšší obsah a větší zastoupení esenciálních aminokyselin a jsou lépe vstřebatelné.

  • Poměr mezi živočišnými a rostlinnými bílkovinami by měl být 1:1.

  • Bílkoviny mají tvořit 25 % celkového denního příjmu energie.

  • Denní příjem bílkovin pro dialyzovaného pacienta by měl být od 1,2 g na 1 kg optimální tělesné hmotnosti.

  • Zvýšený příjem bílkovin je nutný k doplnění ztráty, která vznikla při dialýze. Pacient může ztratit až 12 g bílkovin za jednu proceduru dialýzy.

Při výběru potravin je nutné přihlížet k hodnotám laboratorních výsledků fosforu a draslíku.

Vláknina

Nejvyšší obsah vlákniny (ve 100 g): lněné semínko 38 g, sója, fazole 15–18 g, celozrnné pečivo 8–10 g, rybíz 6 g, hrášek 5 g, mrkev 3 g, zelí, brokolice 3 g.

Dialyzovaný pacient musí sledovat hladiny draslíku a fosforu. Jestliže jsou hodnoty těchto minerálů v normě, je možné zařadit do jídelníčku některé z uvedených potravin. Při nevyrovnaných laboratorních hodnotách lze využít vlákninu ve formě doplňků výživy, které je možné zakoupit v lékárně.

Maso, drůbež

Vhodné potraviny zařazujeme do jídelníčku nejméně 2x denně. K vhodným potravinám se řadí: kuřecí maso, krůtí bez kůže, králík, klokaní, ale i hovězí (vysoký obsah vstřebatelného železa), vepřové, telecí, jehněčí, holubí, maso z perličky, mleté maso.

Méně vhodné potraviny jsou: tučné vepřové maso, husa, slepice, kachna, krůtí s kůží a uzeniny. Maso a drůbež je možné dochutit bylinkami a klasickým kořením.

Maso lze upravovat vařením, pečením, dušením, grilováním. K méně vhodným způsobům úpravy se řadí smažení a fritování.

Ryby

Vhodné zařazovat do jídelníčku 3x týdně. Vhodné rybí maso je např. rybí filé, treska, losos, tuňák čerstvý nebo konzervovaný, makrela.

K méně vhodným lze zařadit krevety, mušle, humr, garnáty, chobotnice.

Zcela nevhodné jsou ryby s jedlými, křehkými kostmi – sleď, jikry, rybí paštiky, ančovičky.

Vejce

Při zvýšené hladině tuků v krvi je nutné omezit konzumaci žloutků. Bílky můžete jíst v neomezeném množství. Ochranou před cholesterolem je kombinace vajec se zeleninou.

Vhodná úprava vajec – vařená natvrdo, na hniličku, omelety, jako součást těst, masových směsí, nákypů, nádivek, sladkých pokrmů, moučníků, pěn a krémů.

Sýry

Vhodné jsou čerstvé, tvarohové a tvrdé sýry s obsahem tuku v sušině do 45 %. Při zvýšené hladině lipidů se vybírají sýry s 30 % obsahem tuků v sušině. U všech typů sýru je dobré znát

Nahrávám...
Nahrávám...