dnes je 29.3.2024

Input:

Dávky, u nichž je správním úřadem posuzována výše příjmu jednotlivce nebo společně posuzovaných osob

15.10.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

11.3.2.1 Dávky, u nichž je správním úřadem posuzována výše příjmu jednotlivce nebo společně posuzovaných osob

Mgr. Pavel Bláha

Přídavek na dítě § 17–19

Jedná se o základní dlouhodobou dávku, která rodinám s nezaopatřenými dětmi pomáhá krýt náklady spojené s jejich výchovou a výživou. Při posuzování nároku se vychází z příjmů rodiny.

Podmínky nároku na přídavek na dítě

Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině (za předchozí kalendářní rok – viz ZoSSP § 6 – rozhodné období a dále § 4 a 5 odst. 3 a 9 – charakteristika příjmů) nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40.

Výše přídavku na dítě

Představuje částku za kalendářní měsíc, pro nezaopatřené dítě podle jeho věku:

  • do 6 let 500,- Kč,

  • od 6 do 15 let 610,- Kč,

  • od 15 do 26 let 700,- Kč.

Výplata přídavku na dítě

Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti. Pokud je nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 4 věta druhá ZoSSP) ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení).

Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti, a to poprvé za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí v hotovosti, pokud toto dítě nesdělí jiný způsob výplaty.

Příspěvek na bydlení § 24–28

Touto dávkou přispívá stát na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy, a to bez ohledu na fakt, zda bydlí v nájmu v obecním, družstevním nebo soukromém bytě, nebo zda bydlí ve vlastním domě nebo bytě.

Nájemce bytu – tam, kde existuje nájemní vztah (i manželé, pokud jde o společný nájem bytu manžely) a též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení.

Doba trvání nájemního vztahu – pro účely nároku na příspěvek na bydlení se za ni považuje i doba mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu podle § 712a občanského zákoníku. Dále se za ní považuje doba od zániku členství v bytovém družstvu do zajištění bytové náhrady podle § 714 občanského zákoníku, a doba od smrti nájemce služebního bytu, od rozvodu jeho manželství nebo od jeho trvalého opuštění společné domácnosti do zajištění přiměřeného náhradního bytu oprávněným osobám podle § 713 občanského zákoníku.

Vlastník bytu – i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu.

Pokud splňuje podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě, na které se oprávněné osoby dohodnou. V případě nedohody určí úřad státní sociální podpory, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

Pokud změní oprávněná osoba (i společně posuzovaná osoba) svůj pobyt v průběhu měsíce v bytě, kde je hlášena k trvalému, přihlíží se k této změně až od následujícího kalendářního měsíce.

Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže:

  • Jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35.

  • Součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35 není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Pro posouzení vzniku nároku na příspěvek na bydlení se kromě rozhodných příjmů (za předchozí kalendářní čtvrtletí – viz ZoSSP § 6 – rozhodné období a dále § 5 odst. 4, 5 a 6 a 7b/ – charakteristika příjmů) všech společně posuzovaných osob (všech, kteří mají na dané adrese trvalý pobyt) dokládá také výše nákladů na bydlení. V rámci něho se správnímu úřadu dokládají následující údaje:

  • Dobu užívání bytu či domu oprávněnou osobou (za čtvrtletí předcházející čtvrtletí, za něž je uplatňován nárok).

  • Vlastnický nebo nájemní vztah k bytu či domu (nájemní vztah – značná variabilita dokladů s ohledem na dobu vzniku, nebo charakter nájemního bydlení).

  • Způsob vytápění.

  • Uhrazené částky za plyn, vodné a stočné a odvoz odpadu (prokazují se skutečně uhrazené, nikoliv pouze předepsané částky).

  • Uhrazené částky za nájemné (opět se prokazuje úhrada částek, nikoliv jejich předpis).

Výši příjmů rodiny (společně posuzovaných osob) vynásobí úřad státní sociální podpory koeficientem (Praha 0,35, ostatní obce 0,30) a porovná s náklady na bydlení a normativními náklady na bydlení (blíže viz § 25 a 26 ZoSSP). Současně musí být splněny podmínky, že rozhodný příjem rodiny je menší než náklady na bydlení a zároveň musí být menší nebo se rovnat normativním nákladům na bydlení. V případě, že obě podmínky nejsou splněny současně, nárok nevzniká.

Nový typ příjemce u příspěvku na bydlení (§ 59 odst. 7)

Nově může plátce bez souhlasu příjemce příspěvek na bydlení použít k přímé úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením pronajímateli nebo poskytovateli služeb.

Každá nová žádost o příspěvek na bydlení musí obsahovat prohlášení oprávněné osoby, že její celkové sociální a majetkové poměry jí neumožňují řešit problém bydlení jinak, než podáním žádosti o příspěvek na bydlení.

Náklady na bydlení

Náklady na bydlení* představují u:

  • u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu(pokud nejsou tyto náklady zahrnuty do nájemného),

  • u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc:

Tabulka


Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona   
jedna 1 710 
dvě 2 340 
tři 3 060 
čtyři a více 3 690 

Náklady výše uvedených bytů* za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva (započítávají se částkami za kalendářní měsíc):

Tabulka


Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona   
jedna   666 
dvě   911 
tři 1 192 
čtyři a více 1 472 

Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje.

Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období

Nahrávám...
Nahrávám...