Zvládání stresu - Možnosti a metody mentální hygieny pro manažery

Otázka: Co má stres společného s každou manažerskou pozicí?

Odpověď: Je jednou z jejích hlavních náplní. Provází vás každý den, jste vystaveni větším tlakům a těžším okolnostem. Proto jsou tyto řádky určeny právě vám. Toto může být návod jak minimalizovat negativa a využít případná pozitiva stresu pro svoji manažerskou práci.

Jako první použil slovo stres maďarský fyziolog Hans Selye [šej] na počátku 20. století. Toto anglické slovo pochází z materiálového zkušebnictví a znamená napětí, pnutí a deformace jako zkřivení, zkoucen např. kovů nebo stav v důsledku mechanického zatížení. Původně to označovalo nespecifickou fyziologicou reakci organismu, probíhající jako „generální adaptační syndrom“ - GAS. Ten má tři fáze:

Alarm – poplachová reakce – znamená mobilizaci všech pomocných mechanismů zachování žovat. Často však nehospodárnou.

Fáze odolávání – náš organismus se brání za cenu likvidace rezerv. Velikost našeho energetického rezervoáru přímo úměrně ovlivňuje délku této rezistence.

Stadium vyčerpání – po vyčerpání rezerv dochází k selhání organismu.

1) Pozitivní stres – zvyšování výkonnosti

Kdokoli by si myslel, že stres je jen negativní záležitost, nemá pravdu. Stres je naším motivátorem k výkonům. Prapůvodní úkol stresu byl dodávání impulsů ke zvyšování a zlepšování výkonnosti, čímž pomáhal vývoji všech živých systémů naší planety – pomáhal nám přežít. Stres má tedy adaptační význam, i když se podmínky na naší planetě za posledních asi čtyři miliadry let změnili. Všichni si uvědomujeme, že pro zlepšení výkonnosti sportovců je nutný trénink se zátěží, se stálým zvyšováním této zátěže. Málokdo si dokáže představit sportovní trénink bez následného uvolnění, protažení, relaxace nebo dokonce masáže.

Výzkumy ukázaly, že přerušované vystavení stresorům může později přinést „fyziologickou odolnost“. Příležitostné vystavení stresu s následným zotavením vede později ke stresové toleranci. Toto se využívá při výcviku v náročných povoláních jako jsou piloti, záchranáři, policisté a další.

Stejně tak toho můžete využít i vy pro sebe a své podřízené. Trénujte, zatěžujte a hned následně proveďte relaxační cvičení. To je cesta ke zvyšování efektivity výkonu.

Stres je také mobilizující, povzbuzuje mysl k namáhavé práci a přeje logickému myšlení. S takovou situací se můžeme setkat při řešení složitého úkolu, kdy je nejprve hlava jako prázdná a pak si vzpomeneme na kdysi nastudovaný postup (z toho důvodu je pravidelné jakési preventivní vzdělávání vhodné i pro manažery). Technika brainstormingu, používaná k nacházení variantních řešení složitých problémů, toho může být důkazem.

2) Negativní následky

Při dlouhodobém vystavení stresoru dochází k řadě vážných tělesných změn: zvětšení nadledvinek, zmenšení lymfatických uzlin a vzniku žaludečních vředů. Tyto změny snižují schopnost organismu odolávat dalším stresorům, včetně činitelů vyvolávajících infekce a nemoci. Tim osoba, která je dlouhodobě vystavena stresu, může být zvýšeně náchylná ke vzniku nemocí. Tyto fyziologické reakce nastávají, když osoba, která prožívá stres, se nesnaží o jeho aktivní zvládnutí.

3) Báze a percepční filtr – základ prevence stresu

My si nastavujeme tzv. bázi, ze které se odvíjí náš pohled na svět a tím i naše náchylnost ke stresu. Subjektivita ovlivňuje také náš „percepční filtr“, což je způsob vnímání a souhrn zkušeností. Tímto filtrem procházejí všechny naše vjemy než dojdou do mozku, který je dále zpracovává. A právě protože se tam objevují i výše zmíněné zkušenosti, můžeme jednat někdy šablonovitě a na podněty, které ještě ani nenastaly. Naše percepční filtry jsou často nastaveny na negace. V náplni manažerské práce je sledování práce podřízených a poukazování na jejich nedostatky, které by mělo vést k nápravě. Nezapomeňme, že do stejné náplně práce patří i motivace a pozitivní zpětná vazba.