Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Zrušení ve zkušební době

20.6.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.4.6.2.4
Zrušení ve zkušební době

JUDr. Věra Bognárová

Ve zkušební době mohou jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec zrušit pracovní poměr písemně z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být provedeno písemně, jinak se k němu nepřihlíží, a pracovní poměr skončí dnem jeho doručení, není-li v něm uveden den pozdější. Od 1. 1. 2012 není podmínkou, aby zrušení ve zkušební době bylo doručeno druhé smluvní straně zpravidla alespoň 3 dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit. Zrušit pracovní poměr ve zkušební době je možné bezprostředně, aniž by byla stanovena lhůta.

Podmínkou možnosti zrušit pracovní poměr ve zkušební době je platné sjednání zkušební doby, která se sjednává podle ustanovení § 35 ZP. Pouze za podmínky, že je zkušební doba sjednána, je možné v této zkušební době pracovní poměr zrušit. Ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době dochází buď dnem, který zaměstnavatel nebo zaměstnanec určil v písemném vyhotovení zrušení pracovního poměru, může se však jednat nejdříve o den, v němž bylo toto jednání učiněno, a jako den skončení pracovního poměru nemůže být označen den, kdy zkušební doba již netrvá. Posledním možným dnem skončení pracovního poměru ve zkušební době může být poslední den sjednané zkušební doby. Nejčastěji se však stává, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neoznačí den skončení pracovního poměru, a pracovní poměr proto v tomto případě skončí dnem, kdy je druhému účastníkovi zrušení pracovního poměru ve zkušební době doručeno. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být učiněno písemně. Není-li v písemné formě, nepřihlíží se k němu (§ 66 odst. 2 ZP), se shodnými důsledky, které jsou uvedeny u nedostatku písemné formy u výpovědi z pracovního poměru. Pro doručování platí obecná pravidla upravená v § 337 ZP pro doručování písemností určených zaměstnavateli zaměstnancem anebo v § 334§ 336 ZP pro doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci.

Při skončení pracovního poměru ve zkušební době neplatí obecně ochranné doby upravené v § 53 ZP. Pracovní poměr ve zkušební době lze proto skončit i v době, kdy je zaměstnanec dočasně práce neschopný, dlouhodobě uvolněn pro výkon veřejné funkce, v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo v době, kdy zaměstnanec nebo zaměstnankyně čerpají rodičovskou dovolenou. Žádná z ochranných dob uvedených v § 53 ZP se nepoužije, protože se vztahují výhradně na výpověď zaměstnavatele. Dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa přesto částečně omezují zaměstnavatele při možnosti ukončení pracovního poměru ve zkušební době. Toto omezení je upraveno v § 66 odst. 1 ZP a má souvislost s poskytováním náhrady mzdy nebo platu v době dočasné pracovní neschopnosti přímo zaměstnavatelem. Nemocenské se poskytuje až od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, po přechodnou dobu od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 se poskytovalo až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel proto nemohl ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance, od 1. 1. 2014 tak nesmí učinit v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. V době prvních 14 (resp. 21) kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) poskytuje náhradu mzdy nebo platu za pracovní dny v této době zaměstnavatel, a to podle ustanovení § 192 až § 194 ZP. Poskytování náhrady mzdy nebo platu z důvodu trvání překážky v práci, kterou je v tomto případě dočasná pracovní neschopnost, však znamená, že zaměstnavatel