dnes je 29.3.2024

Input:

Zdravotnictví kolaps nehrozí, je to PR akce, říká ministr Adam Vojtěch

21.10.2019, Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví (http://www.mzcr.cz/titulni.php)

Adam Vojtěch má za sebou možná nejméně příjemný měsíc za své téměř dvouleté působení ve vládě. Poslední týdny stále musel odpovídat na dotazy, zda jeho resort skutečně kolabuje, jak tvrdí organizace zastupující zdravotníky i pacienty. Přesto Vojtěch v rozhovoru pro Deník N tvrdí, že mu velká akce zas takové starosti nedělá

Hrozí zdravotnictví kolaps, jak prohlašuje takzvaný krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví, který sdružuje například lékařskou komoru, Asociaci nemocnic, Charitu, Diakonii a další organizace?
Myslím si, že ne. To, že zdravotnictví hrozí kolaps, slyšíme od odborů posledních 15 let. Naopak, zdravotnictví se rozvíjí nebývalým tempem z hlediska hospodaření i toho, kolik pacientů jsme dnes schopni léčit moderními léky.

Jenže to, že zdravotnictví kolabuje, netvrdí jenom odbory. Je to v tuto chvíli deset velkých organizací.
Ano, ale pak je zase devět až deset organizací, které kritizují krizový štáb, jako jsou Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Koalice soukromých lékařů, Česká asociace sester a tak dále. Názory jsou různé a myslím si, že názor krizového štábu je spíše minoritní.

Jakou motivaci by měly velké organizace, které zastupují tisíce lidí, lhát o stavu zdravotnictví?
Je to zejména vyjednávání o financích. Neříkají žádná jiná opatření kromě toho, že potřebujeme víc peněz. Neuslyšíte od nich: „Potřebujeme udělat ty a ty kroky, systémové změny a podobně.“ Říkají pouze, že potřebují nalít více peněz do systému, a tím se to vyřeší. Já říkám, že to není to primární řešení. Ano, peníze jsou jedna věc, ale mnohem důležitější je udělat více strukturálních změn, což není úplně jednoduché, ale je to potřeba. A toto od nich nezaznívá.

Peníze jsou jedním z požadavků krizového štábu, ale upozorňuje i na další problémy, jako jsou dvojí smlouvy kvůli přesčasům nebo nelegální přesčasy obecně.
Ano, říkají přesčasy a tak dále, ale zase tam není žádný návrh, jak to řešit. Přesčasy v českém zdravotnictví fungují desítky let, to není věc posledního roku, což velmi dobře ví. Poukazují na nějaké problémy, ale příliš řešení nenabízejí. Kromě toho myslím, že úplně neplatí rovnítko: dát více peněz a pak nebudou přesčasy. Beru to jako tlak, který se vytváří v zásadě každý rok. To není nic výjimečného. Teď se tedy vytvořil krizový štáb a je to trošku PR akce. Platí si na to PR agenturu, takže chápu, že jim to takto vymysleli, ale jinak se to opakuje poměrně pravidelně. Do zdravotnictví půjde v příštím roce nejvíce peněz, ale nevyřeší to problém. Ten je mnohem hlubší – ve struktuře péče, v otázce zapojení primární péče… Těch věcí je celá řada.

Pokud připouštíte, že zde je nějaký hlubší problém, přehání, nebo nepřehání krizový štáb, když říká, že zdravotnictví kolabuje?
Přehání. Určitě plošně nekolabuje. Nikdy jsem ani neříkal, že zdravotnictví nemá problémy. Má celou řadu problémů a je nutné udělat celou řadu změn. To je nesporné. Ale není to tak, že celé zdravotnictví kolabuje. Mně se to úplně nelíbí v tom, že v jednáních krizového štábu nevidím konstruktivitu. Nemám problém s jakoukoliv kritikou, ale jsem rád, když se dají na stůl nějaká konstruktivní řešení a neřekne se pouze, že „zdravotnictví kolabuje“ a vyřeší to jenom víc peněz. A to si myslím, že tak zkrátka není a oni to také sami vědí. To mě na tom trošku mrzí, ale jinak mě to neznepokojuje.

Jedna z věcí, která se u problémů zdravotnictví skloňuje často, je úhradová vyhláška, na které stojí financování péče. Nám se i do redakce ozvali ambulantní specialisté, kterým pojišťovny neproplatily přes 100 tisíc korun ročně. Problémy s proplácením péče mají i nemocnice. Je za vás v tuhle chvíli úhradová vyhláška nastavená správně?
Teď ano, protože vychází z dohody. To je nová filozofie, kterou uplatňujeme poslední dva roky. Předtím to bylo tak, že ministerstvo centrálně rozhodovalo, vůbec se neptalo a dělo se to velmi politicky pod různým tlakem. To jsem nechtěl. Naopak jsem na začátku řekl, že chci, aby to probíhalo na základě dohody. Loni byla stoprocentní dohoda, letos v zásadě taktéž kromě dvou segmentů. Takže si myslím, že právě teď budujeme nový systém, a pokud se zástupci ambulantních specialistů a dalších dohodnou, je to mnohem lepší varianta, než pokud to rozhoduje ministerstvo. Úhradová vyhláška není určitě ideální dokument. Některé problémy jsou v ní zakotvené a spíše se z roku na rok převalují. Třeba v lůžkové péči bude nutné udělat změnu, proto jdeme novým systémem úhrad, který by se měl začít implementovat od příštího roku. Ale podstatné je, že úhradová vyhláška v posledních dvou letech vychází primárně z dohody zástupců jednotlivých segmentů péče a zdravotních pojišťoven.

Podle lékařské komory ale mají ambulantní specialisté od pojišťoven dlouhodobě neproplácených pět až deset procent poskytnuté péče.
Těžko říci, museli bychom jet případ po případu. Samozřejmě jsou uplatňované regulace a ty jsou všude na světě. Jakmile by se systém udělal naprosto bez regulací, mohlo by se také stát, že ne všichni jsou tak féroví, že budou péči vykazovat správně. Máme nějaký omezený rozpočet a regulace se uplatňují. Samozřejmě je otázka, jestli jsou správně nebo ne, ale to už je pak o jednání konkrétních poskytovatelů se zdravotními pojišťovnami. Dnes pojišťovny, zejména VZP, přistoupily k tomu, že regulace neuplatňují. Je poměrně dobrý nadvýběr pojistného a VZP sama ohlásila, že bude hradit takzvanou nadprodukci jak u nemocnic, tak u ambulantních specialistů.

Po řadě jednání jste se dohodli, že vláda dá na zdravotní péči letos navíc zhruba 11 miliard. Kam konkrétně půjdou?
Šest miliard jde nad rámec úhradové vyhlášky, je to dohoda s pojišťovnami. Měly by se použít zejména na bonifikační mechanismy v rámci konkrétních lokalit. To je právě problém toho, jak se to dělo v minulosti. Nalijete peníze a ty se rozprostřou v systému a neřeší konkrétní problémy typu Rumburk, Jeseník, Šumperk. Proto jsme se dohodli, že šest miliard půjde na bonifikace. Dalších 4,9 miliardy do úhradové vyhlášky je dohoda, která vychází z jednání s Radou poskytovatelů. Úhradová vyhláška musí být vydána do konce října. Ale mezitím se rozhodlo, že se navýší tarify pro zaměstnance plošně o 1500 korun – nařízení vlády, které má v gesci MPSV. S čímž se úplně nepočítalo. Takže je to kompenzace, musíme navýšit úhrady.

Je tohle řešení systémové? Pokud se ukáže, že příští rok mají

Nahrávám...
Nahrávám...