dnes je 27.5.2020

Input:

Vzdělávání seniorů v kontextu idejí celoživotního vzdělávání

27.4.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.177
Vzdělávání seniorů v kontextu idejí celoživotního vzdělávání

PhDr. Iveta Ondriová, PhD.

Člověk je vzdělavatelný a vychovatelný v každém věku života. Je to celoživotní proces. Výchova a vzdělávání nejsou tedy zaměřeny pouze na děti a mládež, ale stále častěji se spojuje také s cílovou skupinou seniorů. Permanentní vzdělávání má výrazný vliv na vytváření zdravého životního stylu a kladných postojů k životu v každém věku. Obzvláště potřebné je vzdělávání v seniorském věku, kdy přispívá ke správnému přístupu ke stárnutí a kvalitě života i ve vyšším věku. Aktivní nabývání sociálních kontaktů přispívá ke zlepšování psychického stavu. Stárnutí populace je fenomén, díky kterému se vzdělávání seniorů stává jednou z důležitých priorit vzdělávání dospělých. Proto je velmi důležité zajímat se a nabízet programy pro aktivní stárnutí naší seniorské populace. Stále častěji se o vzdělávání začínají zajímat lidé ve vyšším, tedy seniorském věku. Senioři se snaží žít v této fázi života aktivněji a neoddělit se od společnosti. Vzdělávání je u seniorů výlučně dobrovolného charakteru.

Z pedagogického hlediska je vzdělávání seniorů procesem, který se zaměřuje na intencionální, tedy úmyslnou edukaci ve stáří a také klade důraz na edukační způsoby působení na seniorskou populaci. Tento proces v sobě zahrnuje jejich výchovu a vzdělávání, přičemž respektuje zvláštnosti spojené se seniory. Vzdělávání seniorů se zabývá pedagogickými specifiky působení na seniory, nahlíží na osobnost seniora, definuje ji v souvislosti s výchovně vzdělávacím procesem, definuje výchovně vzdělávací systém seniory a zabývá se zvláštnostmi ve vztahu k ostatním pedagogickým a společenským vědám.

Sociální politika se soustřeďuje na problematiku předseniorského a seniorského věku a jednou z jejích klíčových témat je začlenění seniorů a jejich udržení na trhu práce. Aktivizací seniorů a oddalováním období odkázanosti na důchodové dávky se stala celoevropským tématem, které vyústila do konceptu “aktivního stárnutí“ tzv. active ageing. OECD definuje aktivní stárnutí jako lidskou schopnost, která během stárnutí umožňuje vést produktivní život po společenské i ekonomické stránce. To znamená, že senioři jsou schopni uvážených rozhodnutí o způsobu trávení svého času v průběhu jejich života v oblasti vzdělávání, práce, volného času a péče o jiné (OECD, 1998).

Vzdělávací nabídka pro cílovou skupinu seniorů se začíná objevovat již v 70. letech minulého století. Začínal se měnit pohled na seniorskou populaci a jejich edukaci. V tomto období byla edukace seniorů “symbolem nového, aktivního, cílevědomého, informovaného přístupu samotného seniora ke svému životu“.

Senioři i společnost si uvědomují potřebu celoživotního vzdělávání a péče, což způsobují hlavně měnící se podmínky v ekonomické a sociální oblasti.

K faktorům, které podporují rozvoj seniorské edukace, patří:

- Četné zastoupení staršího a starého obyvatelstva v populaci – seniory je třeba chápat jako speciální cílovou skupinu s osobitými edukačními potřebami.

- Prodlužující se čas života člověka ve fázi stáří - prodlužující se délka života prodlužuje i období stáří a odchod do důchodu, kdy člověk může mnoho let žít v relativní nezávislosti a soběstačnosti.

- Měnící se očekávání současných seniorů od života v důchodovém věku - senioři nechtějí pasivní prožití důchodového věku, ale svůj volný čas tráví aktivně.

- Snaha o kvalitu a důstojnost života ve stáří - akcent se přikládá na hodnotovou orientaci, na kvalitu života a důstojnost člověka v období stáří.

- Hledání společenského poslání stáří - chápání místa starého člověka ve společnosti, hledání porozumění mezi generacemi.

- Sekundární ekonomické aspekty vzdělání - studující senioři se učí efektivně vyrovnávat s novou situací a požadavky vyplývajícími ze stárnutí a stáří.

- Faktor změny jako fenomén současnosti - senioři se pomocí edukace snadněji orientují v procesech změn, jako jsou sociální změny, či změny v každodenním životě.

- Demokratizace společnosti a hledání nových modelů života ve stáří - senioři mohou k rozvoji společnosti přispívat svou dobrovolnickou činností v důchodové nebo jiné organizaci, či občanských sdruženích.

Z popsaných faktorů seniorské