dnes je 28.3.2024

Input:

Virová hepatitida

16.7.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.196
Virová hepatitida

PhDr. Iveta Ondriová, PhD.

Jde o zánětlivé postižení jaterní tkáně (parenchymu). Hepatitidy rozdělujeme podle různých kritérií.

Dělení podle příčiny

Dělit je můžeme podle vyvolávající příčiny na virová, toxická, zánětlivá, onemocnění jater při jiných chorobách (např. cukrovce) apod.

Dělení podle průběhu

Podle průběhu je dělíme na akutní a chronické hepatitidy.

Virové hepatitidy jsou v našich zeměpisných šířkách jedny z nejčastějších hepatitid. U nás se nejčastěji vyskytují typy A, B, C a zřídka D. Jsou známé ještě typy E a G, avšak v tomto článku se budeme věnovat pouze typům, které se vyskytují v našich krajích. Jednotlivé typy hepatitid mají určité společné a odlišné znaky. Nejvýraznější odlišnosti popíšeme u každého typu zvlášť.

Všechny hepatitidy jsou poškození jater s následnou zánětlivou reakcí, vyvolané infekčními, toxickými nebo jinými agens. Onemocnění se vyskytuje v epidemiích a zdrojem nákazy je nemocný člověk. Postihuje zejména mladé lidi, kteří žijí v kolektivech. Jelikož se vylučuje stolicí, ukazuje se, že hlavní příčinou šíření onemocnění jsou nedokonalé hygienické podmínky, nedokonalé hygienické návyky a opatření, zejména v létě a na podzim.

Příčinou vzniku onemocnění je virus čeledi picornaviridae podobný enterovirům. Je mimořádně odolný vůči kyselému prostředí, tukovým rozpouštědlům a účinkům tepla. Virus se rozmnožuje v trávicím traktu a přenos onemocnění probíhá kontaminovanými potravinami a vodou (oro-fekální cestou).

Inkubační čas této nákazy je přibližně 15 až 20 dní. Virové částice se dají dokázat ve stolici elektoronkovým mikroskopem již v druhé polovině inkubačního času, ale nejvíce se vylučují několik dní před klinickou manifestací nemoci, v době, kdy se už projevila i zvýšená aktivita transamináz.

Klinický obraz

Klinický obraz má prodromální stádium s příznaky neurčitého virového onemocnění, zvýšená teplota, katar horních cest dýchacích, bolesti hlavy, žloutenka (může být i bez ikteru), nevolnost, zvracení, bolesti v nadbřišku a pod pravým žebrovým obloukem, nechutenství, příznaky dyspepsie, zvětšení jater (dá se zjistit pohmatem). Příznačná je nápadná únavnost, potřeba spánku a odpočinku. Fyzikálně zjistíme zvětšená, na tlak bolestivá játra. Často bývá zvětšená i slezina. Kůže, skléry a sliznice jsou ikterické. Pacient uvádí tmavší barvu moči a světlejší barvu stolice.

Diagnostika

Diagnostika se stanovuje na základě epidemiologické anamnézy, biochemickým a ultrazvukovým vyšetřením, seriologickým důkazem protilátek proti viru (Anita-HAV IgM), které se zjevují v

Nahrávám...
Nahrávám...