V souvislosti s celkovou aktuální situací je patrný dlouhodobý nárůst obav ředitelů nemocnic ze zhoršení kvality zdravotní péče (v roce 2019 - 79 % ředitelů, v roce 2018 - 67 % ředitelů, v roce 2017 - 62 % ředitelů), rovněž i obavy ze zhoršení její dostupnosti (v roce 2019 - 85 % ředitelů, v roce 2018 - 73 % ředitelů, v roce 2017 - 70 %). Stejně jako každý rok i letos téměř všichni ředitelé nemocnic (90 %) vidí možnosti zlepšení kvality zdravotní péče v nemocnici, kterou řídí. U zlepšení dostupnosti péče je tento podíl nižší (79 %).
Od roku 2015 pociťují ředitelé nemocnic intenzivně nedostatek lékařů i zdravotních sester (v roce 2019 - 84 % u lékařů a 81 % u zdravotních sester). A proto letos také narostl počet ředitelů, kteří se domnívají, že jsou přesčasy lékařů v jejich nemocnici problém (64 % v roce 2019). Přesčasovou práci zdravotních sester vnímá stejně jako vloni téměř polovina ředitelů (46 %). Vyplývá to z 11. ročníku celostátního průzkumu „Barometr českého zdravotnictví z pohledu ředitelů nemocnic 2019“ organizace HealthCare Institute o.p.s., který proběhl mezi řediteli nemocnic během měsíce března roku 2019. V rámci tohoto průzkumu byli osloveni ředitelé 154 nemocnic s akutními lůžky v České republice a celkově odpovědělo 80 ředitelů fakultních, krajských, městských a soukromých nemocnic. Cílem celostátního průzkumu bylo vyváženě a objektivně identifikovat aktuální problémy, s nimiž se vedení nemocnic musí potýkat, a také náměty na jejich případné řešení v otázkách, které směřovaly k vnímání stávající situace v několika následujících oblastech: 1) kvalita a dostupnost zdravotní péče, 2) lidské zdroje, 3) bezpečnost, 4) finance a investice, 5) hodnocení nemocnic.
Detailní výsledky a komentáře odborníků ve zdravotnictví
Barometr českého zdravotnictví z pohledu ředitelů nemocnic 2019
Téměř všichni ředitelé českých nemocnic (91 %) považují český zdravotnický systém v celoevropském srovnání za kvalitní.
Ing. Andrej Babiš, předseda vlády České republiky: „Zdravotnictví je místem, ve kterém se točí obrovské peníze, a je nutné kontrolovat, kam putují a za co přesně jsou utráceny. A také jestli je jich dost pro udržení vysoké kvality, kterou české zdravotnictví v současné době bezesporu má. Dokazuje to i letošní ročník průzkumu mezi řediteli nemocnic.“ (Pokračování viz dokument Komentáře odborníků)
Ředitelé nemocnic vnímají největší rezervy v systému zdravotnictví v následujících oblastech:
- propojení spolupráce a komunikace s poskytovateli primární péče (93 %)
- zkvalitnění komunikace v rámci zdravotního personálu (91 %)
- zkvalitnění komunikace zdravotního personálu s pacienty (86 %)
- větší efektivita práce a optimalizace pracovních procesů v nemocnici (85 %)
- elektronizace zdravotní péče jako prostředek ke zvýšení její efektivity (84 %)
- zkvalitnění komunikace zdravotního personálu s managementem nemocnice (81 %)
Nejvýraznější oblastí, kde jsou vnímány rezervy, je propojení spolupráce a komunikace s poskytovateli primární péče, která byla do průzkumu zařazena poprvé v roce 2018. Největší rezervy jsou dlouhodobě vnímány v komunikaci. Letos je to především komunikace v rámci zdravotního personálu a také komunikace s pacienty.
Zhruba čtvrtina ředitelů nemocnic počítá s tím, že se dlouhodobé investice v letošním roce zvýší, v příštím roce 2020 očekává zvýšení těchto investic již 34 % ředitelů. Tyto investice jsou nejčastěji plánovány do IT technologií a infrastruktury, do nákupu nových přístrojů a vybavení, ale také staveb či rekonstrukce budov.
Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví, Ministerstvo zdravotnictví České republiky: „Zaujalo mě zjištění, že velké rezervy ředitelé dlouhodobě vnímají v komunikaci a propojení spolupráce mezi poskytovateli primární péče, zdravotního personálu nebo pacienty. Nejen z tohoto důvodu připravujeme zákon o elektronickém zdravotnictví. Chceme, aby se sdílela data nejen o lécích, ale také o vyšetřeních a laboratorních testech a jejich výsledcích. Dosavadní neexistence jasné strategie způsobila, že vývoj byl nekoordinovaný a z tohoto důvodu máme v provozu mnoho nespolupracujících systémů. Je pro mě prioritou sladit právě nekoordinované aktivity a vytvořit jednotné důvěryhodné prostředí pro všechny, kterých se služby elektronického zdravotnictví týkají. Chceme nabídnout užitečné služby a řešení, která povedou k efektivní komunikaci ve zdravotnictví a každé ze skupin, tedy pacientům, poskytovatelům a zdravotníkům, kterých se elektronizace zdravotnictví nějakým způsobem dotýká, přinesou řadu výhod.“ (Pokračování viz dokument Komentáře odborníků)
Nedostatek zdravotního personálu
Nedostatek lékařů i zdravotních sester trápí v roce 2019 více ředitelů nemocnic. 84 % ředitelů pociťuje nedostatek lékařů, tj. o 20 procentních bodů více než v loňském roce 2018 (64 %). Nedostatek zdravotních sester pak vnímá 81 % ředitelů, tj. oproti roku 2018 (78 %) nárůst o 3 procentní body.
Přesčasy lékařů jsou v roce 2019 (64 %) vnímané řediteli nemocnic jako problém nemocnic více než v roce 2018 (53 %). U přesčasů zdravotních sester lze ve srovnání s rokem 2018 pozorovat stagnaci kolem 50 %.
K mírnému zvýšení dochází také u ostatních pracovníků (administrativa apod.), jejichž nedostatek pociťuje oproti roku 2018 o 5 % ředitelů nemocnic více (oproti loňským 23 % byl zaznamenán nárůst na 29 % ředitelů v roce 2019) a pomocného zdravotnického personálu (v roce 2018 - 58 %, v roce 2019 - 63 % ředitelů).
JUDr. Alena Schillerová, PhD. – místopředsedkyně vlády,…
