Při snižování míry kuřáctví v Česku mohou podle studie Státního zdravotního ústavu sehrát klíčovou roli lékaři, zdravotní sestry a učitelé. Řada z nich ale kouří, což zpochybňuje roli vzoru. Lékaři-kuřáci také přiznávají, že se ptají pacientů na kuřáctví, jen když zdravotní obtíže souvisejí s kouřením, zatímco lékaři-nekuřáci se ptají na kouření vždy a jsou připraveni s odvykáním pomoci. K omezení kuřáctví a větší ochraně nekuřáků má přispět zákon, který dalo ministerstvo zdravotnictví v těchto dnech k připomínkám.
V ČR kouří 29 procent dospělých. Cigarety podle studie kouří téměř 16 procent lékařů, přes 17 procent pedagogů, pětina studentů medicíny a třetina budoucích zdravotních sester.
Politiku zakazující kouření studentům má 84 procent škol, téměř polovina ji má i pro zaměstnance. Jen tři z pěti škol ale nekuřáckou politiku důsledně prosazují. Tři z pěti pedagogů si uvědomují, že pokud sami kouří, má jejich chování nepříznivý dopad na kuřáctví mládeže. Sedm z deseti učitelů je přesvědčeno o nutnosti úplného zákazu reklamy na tabákové výrobky, o potřebě výrazného zvýšení ceny cigaret i o tom, že tabákový průmysl záměrně povzbuzuje mládež k užívání tabáku.
Kouření ve všech zdravotnických zařízeních je zakázáno, pacienti a zdravotníci však kouří ve vymezených prostorách venku, někdy přímo pod okny ambulancí a nemocničních pokojů.
Studie připomíná, že odvykání kouření je…