dnes je 1.12.2022

Input:

Škola zad

1.8.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.0
Škola zad

Bc. Aneta Novotná

Cílem školy zad (známý je i termín „škola páteře”) je naučit klienty rozpoznat nesprávné držení těla a nesprávné pohyby v každodenním životě a naučit je, jakým způsobem tyto nesprávné návyky opravit, případně se jim vyvarovat, a jak si korigované držení těla zautomatizovat.

Škola zad rovněž učí, jak co nejsprávněji reagovat při nejběžnějších bolestivých stavech.

Při aplikaci školy zad v dětském a školním věku lze předcházet vadnému držení těla a svalovým dysbalancím. Škola zad najde uplatnění ve stadiích ještě nebolestivé poruchy funkce páteře, ale je také vhodná jako prevence recidiv již proběhlých bolestivých atak.

Příklady indikace a kontraindikace Školy páteře:

Indikace

  • Funkční poruchy,

  • zvýšené svalové napětí v oblasti páteře (šíje, ramena, záda, kříž),

  • vadné držení těla a postoje,

  • svalová slabost svalových skupin,

  • bolesti v kříži bez jiné organické poruchy,

  • poškození meziobratlové ploténky bez neurologických příznaků,

  • stavy po operaci meziobratlové ploténky bez neurologických příznaků,

  • bolesti hlavy (CC – cervikokraniální syndrom),

  • opakované lumbago, skolióza, začínající osteoporóza, počáteční stadium Bechtěrevovy choroby a Scheurmannova choroba.

Kontraindikace

  • Nestabilní zlomeniny obratlů,

  • zánětlivé procesy v páteři,

  • nádory a metastáze páteře,

  • stavy po operaci ploténky s přetrvávajícími neurologickými příznaky,

  • akutní ischialgie,

  • akutní hernie meziobratlové ploténky,

  • akutní pooperační stavy na ploténce,

  • hypertenze s klidovým diastolickým tlakem vyšším než 100 mm Hg,

  • akutní onemocnění interního charakteru,

  • dekompenzace kardiovaskulárního aparátu,

  • stavy po infarktu myokardu s nízkou pracovní kapacitou.

Ale i při kontraindikaci lze využít alespoň některé z prvků školy páteře.

Pro absolvování kompletní školy zad jsou vyžadovány následující tři podmínky:

  1. hybný systém je bez takových strukturálních poruch na kostech, vazech či svalech, které by významně ovlivnily samotnou hybnost,
  2. nervový systém není porušen natolik, aby bylo významným způsobem ovlivněno řízení hybnosti,
  3. pacient přistupuje aktivně k problému a má zájem na porozumění vzniku bolesti a na odstranění potíží.

Funkční porucha

Funkcí pohybové soustavy je pohyb těla nebo části těla za určitým účelem. Při tomto pohybu vzniká různé pnutí v různých tkáních, jako jsou kůže, podkoží, fascie, svaly, vazy, kloubní pouzdra atd.

Vlivem déle zaujímané neekonomické polohy těla, např. při sezení, reagují různé tkáně změnou napětí ve struktuře. Vcelku mohou reagovat dvojím způsobem:

  1. zvýšením napětí a zkrácením nebo
  2. snížením napětí a oslabením.

Toto s sebou nese poruchu funkce neboli funkční poruchu.

Bolest v pohybové soustavě vzniká nejčastěji při funkčních poruchách, v podstatně méně častých případech jsou v pozadí zánětlivé bolesti a jiná onemocnění. Změna napětí v tkáni s sebou nese změnu pohyblivosti struktury, tedy kůže, podkoží, fascií, svalů a vazů. Proto je funkční porucha charakterizována změnou pohyblivosti určitých tkání vůči sobě navzájem. Při funkčních poruchách bývá laboratorní nález např. rentgenový snímek úplně normální.

Škola zad učí optimalizaci pohybu čili vykonávání pohybu tak, abychom udrželi zatížení organismu v mezích, kdy toto zatížení nepovede k trvalému poškození.

Jedná se o tzv. ekonomické zatěžování. Vynakládáme co nejmenší energii nutnou k provedení pohybu nebo k zaujetí statické zátěžové polohy. Izolované opakované pohyby, které jsou v mezích běžného zatížení, vedou po určité době k únavě, jež se projeví v celém hybném systému (např. při psaní na klávesnici). Neadekvátnost zátěže spočívá ve velkém počtu stereotypních pohybů vykonávaných zpravidla ještě ve vynucené neekonomické poloze a s chybějícími odpočinkovými pauzami. Projevy svalové únavy se pak hromadí a po překročení určité meze dochází k poškození hybného systému. Ekonomický pohyb je tedy pohyb provedený v dané situaci co nejšetrněji pro organismus. Bolest je v podstatě ochranná reakce organismu, která nám velí, že máme něco z našich pohybových návyků změnit.

Škola zad se zaměřuje na správné sezení, ležení, vstávání, nošení břemen, postoje a provádění aktivit při zájmových činnostech i v práci, také na správné provádění cvičení a sportů a doporučuje pomůcky při péči o páteř. Snaží se o odstranění bolestí, uvolnění svalového napětí, zaměření na cvičení na uvolnění zkrácených svalů a posílení svalů oslabených a o vyrovnání svalové nerovnováhy. Teoretická část je minimální a týká se základů anatomie páteře, svalů a kloubů, většinová část je praktická a zaměřuje se na následující témata.

Témata školy páteře:

  1. zvedání, ležení, vstávání a lehání přes bok,
  2. oblékání a obouvání,
  3. čištění zubů,
  4. koupání ve vaně,
  5. správné sezení, vstávání ze židle,
  6. domácnost: žehlení, zametání, luxování, práce u kuchyňské linky,
  7. zvedání a nošení,
  8. dítě v domácnosti,
  9. koníčky a zahradničení,
  10. nastupování, vystupování z auta, řízení a opravování,
  11. práce vsedě a vestoje,
  12. práce s břemenem,
  13. cvičení a automobilizace páteře,
  14. propriocepce a dýchací stereotypy,
  15. správné pohybové návyky,
  16. metody zvládání stresu – autogenní trénink,
  17. sporty,
  18. pomůcky (vložky do bot, podpatěnka, bederní opěrka atd.).

Vybraná teoretická témata

Správný stoj

Z hlediska anatomie je správný postoj charakterizován vzpřímeným držením těla a páteře, kdy dochází k minimální práci svalů, ve kterých je minimální napětí. V tomto stavu jsou z kloubních receptorů přiváděny informace v klidu i v pohybu.

Nesprávný postoj je charakterizován jako vychýlení páteře ze svého centrálního postavení, v některých svalových skupinách je zvýšené svalové napětí již v klidu a může také lehce startovat bolest jako varovný signál.

Správný sed dle Bruggera

Představme si krční páteř při pohledu

Nahrávám...
Nahrávám...