dnes je 1.12.2022

Input:

Senioři - naše šance?

22.2.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.5
Senioři – naše šance?

Prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc., Fakulta humanitních studií UK, Praha

Veřejná debata o problematice seniorů

Dne 19. 5. 2008 se v pražském Lichtenštenjsném paláci konala zajímavá veřejná debata, kterou uspořádal Úřad vlády ČR ve spolupráci s občanským sdružením Život 90, v rámci Evropského roku pro rovných příležitostí pro všechny s tím, že tentokrát byla v centru pozornosti problematika seniorů. Ačkoliv doplňující podtitul konference zněl: "Diskriminace starších lidí v ČR aneb Anidiskriminační zákon nebo mainstreaming?, zdaleka se nehovořilo jen o vymezených problémech. A to je důvod, proč chci s některými trendy a strategiemi v přístupu k seniorům seznámit i širší odbornou veřejnost. Na úvod zbývá doplnit, že se konference konala pod záštitou eurokomisaře pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti PhDr. Vladimíra Špidly, ministryně vlády pro lidská práva a národnostní menšiny MUDr. Džamily Stehlíkové a místopředsedy vlády ČR a ministra práce a sociálních věcí RNDr. Petra Nečase.

Senioři jako integrální součást společnosti

Úvodní přednášku pronesl P. Nečas. Řekl, že senioři jsou integrální součástí společnosti a nelze na ně pohlížet jen optikou nutných výdajů. Důsledkem "lepšího zdraví a růstu bohatství“ je delší věk občanů, což lze nepochybně pokládat za úspěch. Citoval slova amerického sociologa Steina, který už v roce 1945 poznamenal, že "stáří není problém“, ale současně je realitou "pesimistický pohled na úspěch“. Samozřejmě, že dnešní senioři jsou jiní a mají jiné priority a potřeby než v minulosti. Tzv. "stříbrná ekonomika“ by měla ve větší míře reagovat na současné potřeby seniorů. Co se týče zdravotnické péče, ani tam nejsou senioři extrémní zátěží. "Jsou důsledkem toho, že žili zdravě a aktivně“. Přesto jsou změny systému jak ve zdravotnictví, tak i v sociální sféře nutné s tím, že je potřeba "dlouhodobě preferovat život doma, ale s pomocí“. Rezidenční péče by měla být určena jen těm, kteří ani s pomocí nemohou žít v domácím prostředí. Budovat věkově segregovaná ústavní ghetta je nežádoucí. Hlavními cíli jsou: "bezpečný život v přirozeném prostředí a vstřícné služby“. V tomto smyslu je koncipován i Národní program přípravy na stáří pro období do roku 2012, který zdůrazňuje: aktivní život, vzdělávání starších osob, důstojnost, soběstačnost, oddálení institucionální péče a kvalitu života.

Principy Evropského roku rovných příležitostí pro všechny

D. Stehlíková navázala sdělením o principech Evropského roku rovných příležitostí pro všechny a zdůraznila potřebu zapojit znevýhodněné skupiny do společnosti. V tomto smyslu jsou např. na trhu práce znevýhodněnou skupinou i občané 50+, zejména ženy. Je třeba zvýšit informovanost občanů "o právu nebýt diskriminován“. Podle údajů Eurobarometru (z roku 2007) je diskriminace obecně závažný jev a věk v ní hraje čtvrté nejdůležitější místo. V České republice je však diskriminace z důvodu věku důvodem číslo jedna. Současný český důchodový systém označila za "rigidní a je třeba ho změnit“ (např. nemotivuje seniory k dlouhodobé pracovní aktivitě). Rizikovou oblastí však není "jen“ pracovní trh. Ve společnosti jsou starší lidé vnímáni jako občané druhé třídy. Trendem je podceňování důstojnosti seniorů. Ti jsou často zneužíváni mladšími členy rodiny. Redistribuce peněz (penze) směrem k mladé generaci je častá. Je třeba postupně měnit image stáří (v médiích i ve společnosti), podporovat aktivitu seniorů a nedopustit jejich segregaci.

Tři základní problémové okruhy

Příspěvek Vladimíra Špidly v zastoupení přednesl jeho spolupracovník Jan Jařab. Zdůraznil, že všeobecně známou větu "mládí má budoucnost“, je třeba opravit na "stáří má budoucnost“. "To není důsledek sociálního inženýrství, ale respekt k zodpovědné politice. Je třeba, aby došlo k výměně dobrých praxí mezi státy“. Obecně jsou základní problémové okruhy tři. Jak umožnit lidem sladit péči rodinu a profesi (1), jak řešit nedostatek osob v produktivním věku (2) a jak řešit bezprecedentní zastoupení seniorů ve společnosti (3). Druhý problémový okruh je nesprávně zužován pouze na důchodovou reformu. Pouhé přenesení odpovědnosti na jednotlivce (individuální připojištění) a zvyšování důchodového věku není řešením. Je naopak třeba: zvýšit participaci seniorů na zaměstnanosti (ekonomický přínos, cena jejich zkušeností, výhoda rozmanitosti, integrační přínos). Zaměstnaní senioři nemají jen vyšší příjem, ale i vyšší spokojenost.

V důchodové reformě je nutné: znevýhodnit předčasné důchody a naopak zvýhodnit odložené důchody, umožňovat rekvalifikace i ve vyšším věku a vítat tzv. souběh (pracující

Nahrávám...
Nahrávám...