Výskyt nemocí krve podle Cetkovského v posledních letech trochu stoupá, významně se ale mění trendy v léčbě. Zatímco některé typy leukemie byly dřív důvodem k transplantaci, dnes pacienti mohou dostat lék, který dvakrát denně spolknou. Vyvinuly se i samotné transplantace kostní dřeně, které jsou nyní podle ředitele poměrně bezpečnou metodou. I přes výzkum nových metod léčby se Cetkovský domnívá, že transplantace se budou i v budoucnu k léčbě některých onemocnění krve používat. "Ale budou se muset používat tak, aby byly méně toxické, daly se třeba dělat ambulantně," uvedl. Pravděpodobně se k transplantacím budou přidávat chytré molekuly, buněčná terapie či monoklonální protilátky a lékaři budou hlídat, aby se nádor pacientovi nevrátil. "Protože v hematologii největší problém je, ne že ten nádor neumíme zaléčit, ale že se nádor časem vrátí. A proto všechno naše úsilí je napnuto k tomu, aby se nádor nevrátil nebo vrátil co nejmenšímu počtu pacientů," uvedl ředitel.
ÚHKT udělá ročně 80 až 85 transplantací kostní dřeně, což je podle ředitele v současných prostorách a s nynějším personálem strop toho, co může zvládnout. Navýšení počtu zákroků by měla umožnit nynější rozsáhlá přestavba areálu ÚHKT. Na jaře příštího roku by se měl otevřít nový pavilon progresivní medicíny, v kterém bude moderní robotická kryobanka, lékárna či posluchárna. Zhruba ve stejné době bude hotová také rekonstrukce pavilonu s transfuzním úsekem. Následovat bude přestavba dalšího pavilonu, kde by mělo vzniknout centrum vědy a výzkumu, a rekonstrukce kliniky.
"Během deseti, 12 let by to mělo být kompletně…