dnes je 9.11.2024

Input:

Opatrovník (§ 457 až § 471 NOZ)

1.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.56
Opatrovník (§ 457 až § 471 NOZ)

Mgr. et Mgr. Kateřina Smolíková

Zákon zná několik druhů opatrovníků. Jedná se o opatrovníka kolizního, opatrovníka pro účely jednoho soudního řízení, tzv. ad hoc, opatrovníka právnické osoby, opatrovníka fyzické osoby – člověka bez omezení jeho svéprávnosti a opatrovnictví fyzické osoby, která je omezena na svéprávnosti. V následujícím textu se budeme věnovat opatrovnictví člověka, jemuž jeho zdravotní stav ztěžuje či znemožňuje výkon jeho práv a povinností.

Rozhoduje-li soud o omezení svéprávnosti člověka, rozhodne zároveň o jeho opatrovníku (§ 62 NOZ). Nemělo by tak již docházet k situacím, kdy byl člověk omezen ve výkonu určitých práv, ale nebyl zde nikdo, kdo by za něj mohl tato jednání vykonávat. Jestliže není řízení o svéprávnosti zastaveno, zahájí soud řízení ve věcech opatrovnictví člověka a tato řízení spojí (§ 46 ZZŘS).

Opatrovník svéprávného člověka

Vedle opatrovníka jmenovaného člověku, jehož svéprávnost je omezena, je možné jmenovat také opatrovníka člověku, jehož svéprávnost omezena není. Zejména se tak bude dít u lidí, jimž jejich zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo hájení jejich práv (tedy např. člověku, jemuž jeho zdravotní postižení znesnadňuje komunikaci s okolím). V tomto případě se jedná o člověka svéprávného, jemuž má opatrovník pouze pomoci v komunikaci s okolím. Takového opatrovníka jmenuje soud na návrh opatrovance a ve shodě návrhem určí také rozsah jeho působnosti. Opatrovník bude na návrh zastupované osoby soudem také odvolán.

Tento opatrovník jedná spolu s opatrovancem, a pokud jedná sám, jedná v souladu s vůlí opatrovance. Nelze-li vůli opatrovance zjistit, rozhodne na návrh opatrovníka soud (§ 469 NOZ).

Výběr opatrovníka

Soud při jmenování opatrovníka vychází z přání opatrovance. Toto přání zjistí zejména jeho výslechem či jiným zjištěním jeho názoru, dále také z předběžného prohlášení. Není-li možné zjistit opatrovancovo přání, jmenuje soud opatrovníkem jeho příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci blízkou, která osvědčí o opatrovance dlouhodobý zájem. Pokud není možné ani to, jmenuje soud jinou osobu, která splňuje podmínky pro to, aby se stala opatrovníkem, nebo jmenuje veřejného opatrovníka. V současné době je jediným veřejným opatrovníkem obec, ve které má opatrovanec bydliště. Zákon o veřejném opatrovnictví je diskutován, ale jeho přijetí se v nejbližší době nepředpokládá.

Opatrovník (kromě opatrovníka veřejného) musí se svým jmenování souhlasit.

Rozsah práv a povinností opatrovníka

Základní povinností opatrovníka je udržovat s opatrovancem pravidelné spojení, a to vhodným způsobem a v potřebném rozsahu. Opatrovník by měl znát přání a potřeby opatrovance a být schopen mu s těmito přáními a potřebami pomoci. Měl by projevovat o opatrovance skutečný zájem, dbát o jeho zdraví a starat se o naplnění opatrovancových práv a hájení jeho zájmů (§ 466 odst. 1 NOZ). Opatrovník by měl vycházet z opatrovancových právních prohlášení a názorů

Nahrávám...
Nahrávám...