Novinky v resuscitaci 2010 - 2012

Úvod Málo lékařských postupů je tak dramatických jako neodkladná resuscitace. Ve stomatologii jde o událost vzácnou, přesto se jí každý obává a připravuje se na ni. Jde především o fyzickou činnost: komprese hrudníku, umělé dýchání, přiložení defibrilačních elektrod. Cílem vzdělání v resuscitaci je zachránit co nejvíce osob postižených náhlou zástavou oběhu tak, aby došlo nejenom k úspěšnému obnovení spontánního oběhu, ale aby oběti mohly být propuštěny z nemocnice se stejnou kvalitou života jako předtím, nebo jen s minimálním neurologickým postižením. Řada doporučení se mění s tím, jak pokračuje rozvoj vědy a poznání. V následujícím přehledu jsou uvedena témata, která se v současnosti nejvíce diskutují a která mohou mít přímý dopad na praxi.

Podávání kyslíku při nekomplikovaném infarktu myokardu
Ischemická choroba srdeční je v ČR nečastější příčinou hospitalizace (pacienti s nemocemi oběhové soustavy tvoří 15 % hospitalizovaných) i úmrtí. V roce 2010 se nemoci oběhové soustavy podílely na celkové úmrtnosti (standardizované) u 45,1 % mužů a 50,7 % žen, i když i v tomto roce byl potvrzen klesající trend podílu nemocí oběhové soustavy na celkové úmrtnosti a rostoucí zastoupení úmrtnosti na novotvary (1). Při infarktu myokardu dojde k poruše dodávky kyslíku buňkám v ischemické oblasti, proto se zdá, že je zvýšení podávané koncentrace kyslíku logické východisko spolu s podáním acetylsalicylové kyseliny a případně nitrátů. Zatímco druhý a třetí postup mají oporu v dostupné literatuře (2), v posledních letech se ukazuje, že inhalace kyslíku a významné zvýšení jeho parciální tlaku v krvi postižených je spíše škodlivé, než prospěšné. Bylo publikováno několik studií sledujících výsledky přežití a/nebo zhoršení stavu při podávání kyslíku versus dýchání pouze vzduchu. Jejich výsledky shrnula recentní meta-analýza (3), která zahrnula 387 pacientů. Riziko smrti u pacientů, kteří dostávali kyslík, bylo oproti kontrolní skupině zvýšeno na 2,88 a dokonce na 3,03 pokud byl infarkt…