dnes je 29.3.2024

Input:

Některá správní rozhodnutí v agendě Státní sociální podpory

15.6.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

11.3.2.3 Některá správní rozhodnutí v agendě Státní sociální podpory

Mgr. Pavel Bláha

Poskytování dávek státní sociální podpory upravuje zvláštní právní předpis. Je jím zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoSSP). Do organizační roviny dále zasáhl od 1. 1. 2012 zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce ČR, ve znění pozdějších předpisů. Zdálo by se, že počet druhů poskytovaných dávek není velký, a tedy zaměstnanci správního orgánu v rámci řízení posuzují pouze jednoduché skutečnosti. Opak je však pravdou. V rámci v zásadě jednoduché dávky musí oprávněné úřední osoby posoudit velké množství často různorodých parametrů, jež jsou pro přiznání nároku na konkrétní dávku nebo její výši relevantní. V tomto smyslu je nutno považovat rozhodování o dávkách státní sociální podpory za velmi sofistikovanou záležitost.

Dělení dávek státní sociální podpory

ZoSSP v zásadě upravuje poskytování dvou druhů dávek. Jejich rozdělení specifikuje § 2. V první řadě se jedná o dávky, jejichž poskytování záleží na výši příjmu žadatele a dalších společně posuzovaných osob. Při jejich poskytování musí příslušný správní orgán posoudit příjmovou úroveň žadatelů, rodiny a případně dalších osob (dále jen "společně posuzované osoby“). Po porovnání příjmové hladiny daných osob a po splnění dalších zákonných podmínek o dávce rozhodne kladně (forma oznámení § 70 odst. 1 ZoSSP), nebo nikoliv (forma rozhodnutí viz § 69 odst. 1 ZoSSP). Jedná se o následující dávky:

  • přídavek na dítě,

  • příspěvek na bydlení,

  • porodné.

Druhým typem dávek jsou ty, u nichž výše příjmů rodiny a společně posuzovaných osob nehraje roli. Správní úřad pouze zkoumá, zda žadatel na dávku splnil zákonný nárok, a v kladném případě mu ji přiděluje. Forma rozhodnutí je shodná s úpravou v předchozím odstavci. Mezi tyto dávky patří:

  • rodičovský příspěvek,

  • dávky pěstounské péče (příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla),

  • pohřebné.

Majetek občanů se pro posuzování nároku na státní sociální podporu nezkoumá.

Na postupy správních úřadů při poskytování dávek SSP se obecně vztahuje Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen SŘ). Danou vazbu stanoví § 73 ZoSSP, přičemž odchylné postupy případně upravují jednotlivé specifické paragrafy.

POJMY

Správní orgány

Na začátek vymezme správní orgány(viz ustanovení § 2a ZoSSP), které řízení dle ZoSSP vedou. Výkon státní správy v oblasti státní sociální podpory realizují tyto správní orgány:

  • Úřad práce ve správních obvodech stanovených zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce ČR, příloha Krajské pobočky Úřadu práce ČR a jejich územní obvody – přímý výkon státní správy. Orgánem rozhodujícím o dávkách SSP je krajská pobočka Úřadu práce.

  • Ministerstvo práce a sociálních věcí – rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce. Dále nastavuje a zveřejňuje zákonem stanovené parametry a vykonává další činnosti – viz např.:

    • Vydává Sdělení o výši průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok.

    • Stanoví vyhláškou klasifikaci zdravotního postižení podle stupňů a způsob jejich posuzování.

    • V dohodě s MŠMT může stanovit vyhláškou, které další studium, popřípadě výuka, (v České republice) se pro účely státní sociální podpory považuje z důvodu svého rozsahu a úrovně za studium na středních nebo vysokých školách.

    • Je správcem Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož součástí jsou veškeré údaje z informačních systémů o dávkách státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, o příspěvku na péči, o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a v oblasti státní politiky zaměstnanosti. Správou evidence údajů o výplatách dávek uvedených v předchozí větě může správce Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí pověřit Českou správu sociálního zabezpečení. Dále spravuje informační systém o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Údaje z tohoto informačního systému sděluje krajským pobočkám Úřadu práce v souvislosti s řízením o dávkách státní sociální podpory, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory. Údaje rovněž sděluje dalším oprávněným subjektům vyjmenovaným v § 63 odst. 3 ZoSSP.

    • Zajišťuje pro provádění zákona na vlastní náklady aplikační program automatizovaného zpracování údajů, potřebný pro rozhodování o dávkách, pro jejich výplatu a jejich kontrolu.

    • Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky pro účely státní sociální podpory poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí a orgánům státní sociální podpory:

      • referenční údaje ze základního registru obyvatel,

      • údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

      • údaje z agendového informačního systému cizinců,

      • údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo.

Místní příslušnost § 66

Žádosti o poskytnutí dávek SSP vyřizují a o dávkách rozhodují orgány SSP provádějící přímý výkon státní správy (krajské pobočky Úřadu práce) podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby, resp. jejího bydliště dle § 3 odst. 1 písm. b) ZoSSP. O prominutí podmínky trvalého pobytu rozhoduje ministerstvo práce a sociálních věcí.

Oprávnění a povinnosti správního orgánu a jeho zaměstnanců § 63, 64, 64a, 65

Správní orgány státní sociální podpory a jeho zaměstnanci jsou oprávněni vyžadovat, získávat a zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a o obdobných dávkách v cizině v souvislosti s plněním úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropských společenství, a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto úkolů.

Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, vyjma příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných (§ 61 ZoSSP), jsou povinny na výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na požádání žadatele o dávku a osoby společně posuzované, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle ZoSSP pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu.

Jestliže státní orgány a osoby mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, pokud jim krajská pobočka Úřadu práce písemně sdělila, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50 písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily krajské pobočce Úřadu práce uvedené údaje.

Správní orgány a jejich zaměstnanci jsou zároveň povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených orgánů zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

Zaměstnanci zařazení v orgánech státní sociální podpory mají na základě pověření k provedení kontroly (dle § 9 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole) oprávnění kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 63 ZoSSP. V tomto smyslu jsou oprávněni nahlížet do potřebných dokladů. Právnické nebo fyzické osoby jsou povinny kontrolním zaměstnancům orgánu SSP umožnit nahlížet do potřebných dokladů a poskytovat jim potřebnou součinnost.

Všechny správní orgány státní sociální podpory mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předložených právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 63 v rámci řízení o dávce státní sociální podpory. Nelze však přezkoumávat správnost a úplnost podkladů předložených jinými státními orgány.

Údaje jiným subjektům lze sdělovat pouze v rozsahu a dle podmínek, viz odst. 2 až 7 § 64 a 64a ZoSSP.

Oprávněné osoby – příjemci dávek § 3

Jedná se výhradně o fyzické osoby, jež při splnění podmínek ZoSSP mají nárok na poskytnutí dávek SSP. Výše uvedené dávky SSP mohou získat, pokud splní ZoSSP stanovené podmínky, pouze fyzické osoby, které jsou:

Občany České republiky – jsou na území ČR hlášeny k trvalému pobytu – viz § 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, v platném znění.

Cizinci

  • kteří mají na území České republiky trvalý pobyt, viz § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Pokud jde o cizince, podmínkou je, že mají bydliště na území ČR. Za trvalý pobyt na území ČR se považuje pobyt po uplynutí 365 dnů ode dne hlášení pobytu.

Osoby bez trvalého pobytu na území ČR při splnění dalších předpokladů (viz § 3 odst. 2 ZoSSP):

  • Hlášené na území České republiky k pobytu podle § 77 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení.

  • Cizinci narození na území České republiky a hlášení na území ČR k pobytu podle § 77 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, do 1 roku jejich věku.

  • Nezletilí cizinci svěření na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče.

  • Cizinci (a jejich rodinní příslušníci), kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie a kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle § 42c zákona č. 326/1999 Sb., pokud mají na území České republiky bydliště.

  • Cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle § 42f zákona č. 326/1999 Sb.

  • Cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana – § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb.

  • Cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle § 42i zákona č. 326/1999 Sb. Podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště.

  • Bydlištěm se dle § 5 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi rozumí: "Osoba má bydliště na území ČR, zejména pokud se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou.“ Dle zákona č. 366/2011 Sb. čl. VI bod 4 (jedná se o přechodné ustanovení k zákonu č. 117/1995 Sb., účinné od 1. 1. 2012) se u nároků přiznaných před účinností novely bude zkoumat bydliště takto nově až od 1. 10. 2012, u nároků nově přiznávaných po 1. 1. 2012 od tohoto data.

Veškerá výše uvedená ustanovení se vztahují rovněž na společně posuzované osoby. Již z pouhého výčtu oprávněných osob je zřejmé, že posuzování nároku žadatele vyžaduje od pověřených úředních osob – zaměstnanců správních úřadů, značnou erudici a obezřetnost již v úvodní fázi posuzování jejich nároku, zejména pokud se jedná o nerezidenty a jejich statut. V případech, kdy je vyžadována podmínka trvalého pobytu, ji může prominout ministerstvo práce a sociálních věcí.

Rodina a společně posuzované osoby § 7

Jedná se o osoby, které zpravidla žijí se žadatelem o dávku ve společné domácnosti a které jsou vzájemně ekonomicky spjaté v tom smyslu, že z jejich příjmů jsou společně hrazeny potřeby domácnosti. Mezi společně posuzované osoby ZoSSP řadí:

  • Rodinu chápe systém SSP jako soužití občanů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti (jedná se o oprávněnou osobu a společně s ní posuzované osoby, a pokud nejsou takové osoby, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba), tzn. že pro účely ZoSSP je vnímána jako oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby (pokud existují, jinak pouze oprávněná osoba). Obecně platí pravidlo, že žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách (pro účely přídavku na dítě, porodného a rodičovského příspěvku)! Pokud je některá z uvedených osob společně posuzována pro účely přídavku na dítě nebo porodného, může být současně posuzována s jinými osobami jako společně posuzovaná pro příspěvek na bydlení, když jsou splněny podmínky pro takový postup. Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu. Podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.

  • Nezaopatřené děti (§ 11).

  • Nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství (dále ZoRP; stejně jako partner se pro účely tohoto zákona posuzuje partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu Evropské unie), dále rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby.

  • Manželé, partneři (ZoRP) nebo druh a družka, když nejsou posuzováni jako rodiče podle předchozí odrážky.

  • Nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče (druhá odrážka) těchto rodičů.

U společně posuzovaných osob zároveň musí být splněna podmínka, že s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby (viz § 115 občanského zákoníku).

Tato podmínka se dle ZoSSP považuje vždy za automaticky splněnou v případech, ve kterých jde o:

  • Nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče (§ 7 odstavec 2 písm. b/ ZoSSP). Pokud jsou tito rodiče dítěte rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije. Když bylo uvedeným rodičům dítě svěřeno do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů, § 26 odst. 2 zákona o rodině, posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí.

  • Zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu.

  • Manželé, partneři žijící v registrovaném partnerství.

Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby v předchozích třech odrážkách uvedené spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované. Stejně může krajská pobočka Úřadu práce u příspěvku na bydlení (když některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá), rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu.

Pro společně posuzované osoby existují i další specifické úpravy

  • Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež [tzn. tento ústav (zařízení) dětem poskytuje stravování, ubytování a ošacení], považuje se za rodinu samo toto dítě.

  • Specifická úprava ke společně posuzovaným úpravám se vztahuje k poskytování příspěvku na bydlení (blíže viz tyto příspěvky).

  • Osamělý rodič je dle ZoSSP vnímán jako rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou alespoň tři měsíce. Za osamělého rodiče se nepovažuje rodič, který žije v registrovaném partnerství.

  • Osoby, které se přechodně (soustavná příprava na budoucí povolání (§ 12), zdravotní nebo pracovní) zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu, jsou vnímány jako společně posuzované podle § 7 ZoSSP, odstavce 2, 3 a 5.

  • Osoba, která je ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence nebo ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, doba ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, doby se pro stanovení kalendářního měsíce sčítají.

  • Dítě svěřené do péče nahrazující péči rodičů – posuzování po splnění požadavku na rozhodnutí příslušného orgánu. Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely ZoSSP považuje:

    • rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče,

    • rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,

    • rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,

    • rozhodnutí soudu o ustanovení občana poručníkem,

    • rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu,

    • rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí podle zvláštního právního předpisu do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,

    • rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě.

Další důležité pojmy pro určení parametrů jednotlivých dávek

Příjem rozhodný pro přiznání dávky § 4, 5 a 10 (dále jen "rozhodný příjem“) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období. Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. Obecně lze říci, že mezi rozhodné příjmy se zahrnují příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, dávky nemocenského a důchodového zabezpečení, podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, to vše včetně obdobných příjmů ze zahraničí. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. "čisté příjmy (po odpočtu daně z příjmů a odvodů na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti)“. Rozhodný příjem se započítává specificky, pokud je rozhodným obdobím kalendářní rok, nebo pokud je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí. O příjmech a jejich započítávání detailně pojednávají § 5 a 6 ZoSSP.

Rozhodné období

Rozhodné období § 6 je období, za které se zjišťuje rozhodný příjem pro konkrétní dávku. Může jím být kalendářní čtvrtletí nebo kalendářní rok (§ 6 ZoSSP).

Jde-li o příspěvek na bydlení, za rozhodné období se považuje kalendářní čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. U porodného je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě (děti) narodilo.

Jde o specifické pojmy, které jsou pro jednotlivé dávky vázané na příjmy rodiny posuzovány specificky (blíže viz § 5 ZoSSP), a proto budou detailněji pojednány u konkrétních dávek.

Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši § 8

§ 8 užívá správní úřad pro stanovení nároku na dávku nebo jejich výši. Vychází přitom z částek životního minima stanovených v § 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Pokud stanovení částky závisí na počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené dle § 7 ZoSSP. Obecně se rozumí částkou životního minima posuzované osoby částka, která by příslušela této osobě též s ohledem na pořadí osoby při posuzování podle zákona o životním a existenčním minimu.

Pokud nárok na dávku nebo její výše závisí na životním minimu dítěte, považuje se za částku životního minima dítěte částka životního minima nezaopatřeného dítěte stanovená ve druhém nebo dalším pořadí.

Za věk dítěte rozhodný podle zákona o životním a existenčním minimu je považován věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním měsíci, za který dávka náleží.

Částky životního minima platné od 1. 1. 2012 v Kč za měsíc

Tabulka


Text  
Pro jednotlivce 3 410 
Pro první dospělou osobu v domácnosti 3 140 
Pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2 830 
Pro nezaopatřené dítě ve věku:
do 6 let
6 až 15 let
15 až 26 let (nezaopatřené) 
1 740
2 140
2 450 

Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

Částka existenčního minima platná od 1. 1. 2012 v Kč za měsíc: 2 200 Kč

Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc

Tabulka


Text  
Jednotlivec 3 410 
2 dospělí 3 140 + 2 830 = 5 970 
1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 3 140 + 1 740 = 4 880 
2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 3 140 + 2 830 + 1 740 = 7 710 
2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let 3 140 + 2 830 + 2 140 + 2 450 = 10 560 
2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let 3 140 + 2 830 + 1 740 + 2 140 + 2 450 = 12 300 

Nezaopatřené dítě § 11

Za nezaopatřené dítě se pro účely ZoSSP považuje dítě do skončení povinné školní docházky (§ 16 ZOSSP), a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže:

  • Se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15 ZoSSP).

  • Se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz.

  • Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

  • Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Za nezaopatřené dítě však nelze považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.

Nárok na dávku a její výplatu § 49 Žádost o dávku § 68

Pro vznik nároku na dávky SSP je třeba splnit všechny podmínky ZoSSP. Předtím je třeba podat žádost o přiznání dávky (§ 68). Podáním písemné žádosti o dávku oprávněnou osobou příslušné krajské pobočce Úřadu práce na tiskopisu předepsaném MPSV se zahajuje řízení o přiznání dávky. Podání musí mít náležitosti dle Správního řádu (viz § 37 SŔ; tzn.: kdo podání činí, které věci se týká a co se navrhuje). Tiskopis MPSV minimálně obsahuje:

  • Jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované dle § 7 ZoSSP, a rodná čísla těchto osob.

  • Souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 50 ZoSSP (aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům státní sociální podpory výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě).

  • Určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena. (Dávky vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o dávkách. Dávka se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, a to převodem na platební účet příjemce, v hotovosti nebo využitím platební funkce karty sociálních systémů. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena. Dojde-li v době, ve které je vyplácena dávka, ke změně místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu, zastaví krajská pobočka Úřadu práce, která byla před touto změnou k výplatě dávky příslušná, výplatu dávky. Dávky se nevyplácejí do ciziny, viz § 60 ZoSSP.)

  • Doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 5 ZoSSP) v rozhodném období (§ 6 ZoSSP) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem.

  • U žádosti o rodičovský příspěvek:

    • Doklad o době pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského poskytovaného v souvislosti s porodem a doklad o výši jejich vyměřovacího základu.

    • Jméno, příjmení, rodné číslo, místo pobytu nejmladšího dítěte v rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a dalších dětí v rodině mladších 4 let, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok na rodičovský příspěvek.

    • Jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu dalších osob tvořících rodinu podle § 31 odst. 1 ZoSSP.

    • Potvrzení o pobytu dítěte uvedeného v bodu 2 v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku anebo v léčebně-rehabilitačním zařízení.

    • Volbu nároku na rodičovský příspěvek, pokud rodič tuto volbu provádí při podání žádosti o rodičovský příspěvek.

  • Skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné. Potvrzení o povinné školní docházce, jde-li o školní rok začínající v kalendářním roce, v němž dítě dovršilo patnáctý rok věku, a o roky povinné školní docházky po tomto roce následující. Potvrzení o přípravě na budoucí

Nahrávám...
Nahrávám...