3.3.3.18
Metodické doporučení k nakládání s odpady ze
zdravotnictví
Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů
- z nemocnic a z ostatních zdravotnických zařízení
nebo jim podobných zařízení
Ministerstvo životního prostředí Praha, odbor odpadů, červenec
2007
OBSAH
PLATNOST METODICKÉHO DOPORUČENÍ:
nabývá účinnosti dnem zveřejnění na oficiálních internetových
stránkách MŽP www.env.cz v Aktualitách nebo v
sekci Životní prostředí/Odpady a obaly/Odpady/Odpady ze zdravotnictví a
veterinární péče.
Nahoru1 Předmluva
Prohlášení Rady Evropského společenství č. ze dne 7. května 1990
ukládá členským státům regulovat nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení.
"Odpady ze zdravotnických zařízení jsou dle Evropské unie (dále EU) pokládány
za prioritní tok odpadů, vzhledem k jejich rozmanitosti a komplikovanosti
složení, ale především k potenciálnímu nebezpečí, které představují pro zdraví
lidí a životní prostředí, včetně rizika infekce. První řešení problematiky
přineslo nařízení vlády ČR č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství
České republiky, které stanovilo vypracování Realizačního programu pro odpady
ze zdravotnictví. Program navrhl několik legislativních i metodických
doporučení, která mají směřovat ke snížení rizika pro zdraví a životní
prostředí. Tyto návrhy, včetně úkolu "Zpracovat metodiku pro nakládání s odpady
ze zdravotnictví...“, schválila vláda ČR svým usnesením č. 1621 ze dne 14.
prosince 2005. V ČR je ročně evidováno kolem 22 tis. tun vznikajících odpadů ze
zdravotnictví. Z toho je cca 10 % evidováno jako odpady nebezpečné. Nakládání
se zdravotnickými odpady musí jednoznačně splňovat základní cíl, tj. bezpečnost
procesu, a to od vzniku odpadů až po jejich konečné odstranění. Metodické
doporučení je vydáváno s cílem sjednotit přístupy správních a kontrolních
orgánů k problematice předcházení, vzniku, využívání a odstraňování odpadů v
podskupině 18 01 (Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo
prevence nemocí lidí (dále jen "odpady ze zdravotnictví“) vznikajících ve
zdravotnických zařízeních (dále jen "odpad ze zdravotnictví“). Metodické
doporučení bylo zpracováno Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s
Ministerstvem zdravotnictví a se Státním zdravotním ústavem.
Nahoru2 Účel a předmět metodického doporučení
Metodické doporučení obsahuje podrobnosti a postupy při nakládání
s odpady ze zdravotnických zařízení vycházející z platných právních předpisů v
oblasti odpadového hospodářství a zdravotnictví. Současně obsahuje i odborná
doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), Technických návodů Basilejské
úmluvy apod. Metodické doporučení je určeno pracovníkům orgánů veřejné správy,
správních úřadů, zdravotnických zařízení a kontrolním orgánům a tvoří odborný
podklad pro vyjádření orgánů ochrany veřejného zdraví k provozním řádům
zdravotnických zařízení v oblasti nakládání s odpady. Metodické doporučení lze
rovněž využít i pro nakládání s odpady mimo zdravotnická zařízení, pokud odpad,
který vzniká, vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje zvláštní nakládání
jako odpad ze zdravotnických zařízení. Takový odpad vzniká například v
zařízeních sociální péče, tetovacích salonech, protidrogových centrech apod.
Nakládání s odpadem ze zdravotnických zařízení, který nevyžaduje specifické
nakládání, např. komunální odpad, není předmětem tohoto metodického doporučení.
Tento odpad se řídí obecnými pravidly pro nakládání s odpady, může být i
recyklován, jako např. papír, sklo, kovy, plasty a další složky
komunálního/živnostenského odpadu, vždy v závislosti na místních
podmínkách.
3 Rizika při nakládání s odpady ze
zdravotnictví
Nakládání s nebezpečnými odpady ze zdravotnictví může být příčinou
vzniku onemocnění nebo poranění. Riziko vyplývá z možných nebezpečných
vlastností odpadů. Odpady obsahují především infekční agens, genotoxické látky,
toxické chemické látky nebo nepoužitelná léčiva, radioaktivní látky a ostré
předměty. Odpad může ohrozit pacienty, zdravotnický personál, pomocný personál
i personál, který se zabývá shromažďováním, přepravou a odstraněním odpadů.
Může ohrozit veřejné zdraví i životní prostředí. Riziko není možno posuzovat
obecně, ale vždy je nutno vycházet ze specifických podmínek konkrétního
zdravotnického zařízení. Největší riziko souvisí vždy s nakládáním s infekčními
nebo toxickými odpady a ostrými předměty. Základním předpokladem minimalizace
zdravotních a environmentálních rizik v celém cyklu nakládání s odpady je
řízený způsob nakládání v jednotlivých krocích, a to od třídění odpadů v místě
jeho vzniku (odděleného shromažďování odpadů), až po jejich bezpečné
odstranění. Mezi hlavní cíle bezpečného nakládání s odpady patří nutnost
třídění nebezpečných odpadů od odpadů ostatních (nenebezpečných), které
nevyžadují zvláštní způsob nakládání a odstranění. Riziko odpadů ze
zdravotnictví se snižuje s přijetím kompletního a bezpečného systému třídění,
sběru, transportu, shromažďování a odstranění. Současně tím dochází ke snížení
nákladů na úpravu a odstranění.
Nahoru4 Výklad pojmů
Pojmy pro účely metodického doporučení jsou převzaty z platných
právních předpisů, odborné literatury, nebo jsou nově definovány:
odpad ze zdravotnictví je odpad z nemocnic a z ostatních
zdravotnických zařízení nebo jim podobných zařízení zahrnující komponenty
různého fyzikálního, chemického a biologického materiálu, který vyžaduje
zvláštní nakládání a odstranění vzhledem ke specifickému zdravotnímu riziku.
Zahrnuje pevný nebo kapalný odpad, který vzniká při léčebné péči nebo při
obdobných činnostech a je nazýván odpadem ze zdravotnických zařízení;
odpad vznikající mimo zdravotnická zařízení, který vykazuje
stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje zvláštní nakládání jako odpad ze
zdravotnických zařízení. Vzniká například v zařízeních sociální péče,
tetovacích salonech, protidrogových centrech apod.;
zdravotní péče je lékařská činnost, jako je diagnostika,
monitorování, léčení, prevence chorob nebo ulehčování tělesného postižení
člověka, včetně s tím spojeného výzkumu, prováděného pod dohledem
profesionálního lékaře nebo jiné osoby, která je k tomu oprávněna na základě
své profesionální kvalifikace;
shromažďování odpadu je krátkodobé soustřeďování odpadů do
shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s
odpady;
shromažďovací prostředky jsou nádoby, kontejnery nebo obaly
určené ke shromažďování zejm. nebezpečných odpadů, které splňují obecné
technické požadavky kladené na shromažďovací prostředky nebezpečných odpadů
nebo chemických látek. Musí svým provedením umožnit bezpečnost při obsluze a
čištění a dezinfekci po svém vyprázdnění. Svým technickým provedením a
vybavením místa, na němž jsou umístěny, musí zabezpečit, že odpad do nich
umístěný je chráněn před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem do
životního prostředí. Musí být vybaveny identifikačními listy nebezpečných
odpadů;
shromažďovací místo je místo určené ke shromáždění odpadů
ve shromažďovacích prostředcích před dalším nakládáním s nimi. Při jeho volbě
musí být zohledněny otázky bezpečnosti při jeho obsluze, požární bezpečnosti,
čištění, jeho dostupnosti a možnosti obsluhy mechanizačními a dopravními
prostředky;
skladování odpadů je přechodné umístění odpadů, které byly
soustředěny (shromážděny, sesbírány, vykoupeny) do zařízení k tomu určeného a
jejich ponechání v něm;
skladovací prostředky jsou určené pro přechodné umístění
malého množství odpadů (například chladničky nebo chladicí boxy). Musí splňovat
základní technické požadavky uvedené v prováděcím předpisu ; jejich velikost musí odpovídat množství produkovaných
odpadů a frekvenci jejich soustřeďování. Musí umožňovat čištění a dezinfekci po
svém vyprázdnění a oddělené ukládání jednotlivých druhů odpadu;
dekontaminační zařízení je zařízení k úpravě odpadů, při
které dochází k částečnému nebo úplnému odstranění živých mikroorganismů pomocí
dekontaminačních postupů;
dekontaminace odpadů je řízená úprava odpadů v
dekontaminačním zařízení za účelem odstranění nebezpečných vlastností odpadů
zejm. H9 - infekčnosti;
evidence odpadů zahrnuje povinnost původců a oprávněných
osob vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady;
ohlašovací povinnost je povinnost stanovená původcům a
oprávněným osobám, kteří splňují v produkci odpadů zákonný množstevní
limit.
5 Právní rámec nakládání s odpady ze
zdravotnictví
Nakládání s odpady ze zdravotnictví se řídí obecně zákonem . Zdravotnické zařízení jako původce odpadů je povinno
dodržovat všechna ustanovení daná tímto zákonem a jeho vyhláškami .
Přehled právních předpisů je uveden viz 16.
Nakládat s nebezpečnými odpady ze zdravotnictví může
původce odpadu (zdravotnické zařízení) pouze se souhlasem krajského úřadu (v
případě produkce více než 100 tun nebezpečného odpadu za rok) nebo obecního
úřadu obce s rozšířenou působností (v případě produkce méně než 100 tun
nebezpečného odpadu za rok) ve smyslu § 16 odst. 3 zákona. V případě, že je
provozovatelem zařízení ke sběru nebo výkupu, tohoto souhlasu není třeba,
jestliže je problematika nakládání řešena souhlasem k provozování zařízení dle
§ 14 odst. 1 zákona .
V případě, že původce nakládal v posledních 2 letech s
nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečných odpadů za rok, je
povinen zajišťovat odborné nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé
osoby - odpadového hospodáře, a to ve smyslu § 15 zákona .
Původce odpadu je současně povinen postupovat při nakládání s
odpady podle zvláštních předpisů .
5.1 Kategorizace a charakteristika odpadu
Zařazení odpadů podle Katalogu odpadů provádí původce odpadů podle skutečných vlastností
odpadů v závislosti na technologii a místě vzniku odpadů. Odpady ze
zdravotnických zařízení jsou zařazeny v Katalogu odpadů do skupiny 18 a jsou
uvedeny v příloze č. 1 tohoto metodického doporučení, včetně příkladů zařazení
odpadů pod jednotlivá katalogová čísla odpadů. Mnoho států používá pro
nakládání s odpady klasifikace odpadů ze zdravotnictví podle WHO , které je, vzhledem k jednoznačnosti charakteristiky
jednotlivých skupin odpadů, pro zdravotnický personál srozumitelnější, viz
viz 10 tohoto
metodického doporučení. Avšak pro potřeby jednotného zařazování odpadů a
statistického vyhodnocení a porovnání produkce a nakládání v jednotlivých
členských státech ES, se používá Evropský katalog odpadů, který je totožný s
přílohou č. 1 Katalogu odpadů . Odlišný katalog odpadů používají např. pouze Rakousko,
Finsko a Polsko, které notifikovalo Evropské komisi dodatková 6místná
katalogová čísla s koncovým označením 80-89.
6 Doporučené postupy při nakládání s odpady ze
zdravotnictví
Zavedení správného systému nakládání s odpady, založeném na
důkladném třídění odpadů ve zdravotnickém zařízení (odděleném shromažďování
odpadů), vede ke snížení množství odpadů, a to především nebezpečných. Poznatky
o technologiích, které upravují infekční odpady (dekontaminace odpadu, nevratné
transformace odpadu) umožňují odstraňovat odpady ze zdravotnictví jako odpady
kategorie "ostatní“ bez nebezpečné vlastnosti, zejm. infekčnosti se sníženým
rizikem pro zdraví lidí a životní prostředí. Bez ohledu na použité technologie
úpravy a odstranění odpadu je nutné, aby v celém cyklu nakládání s odpady ze
zdravotnictví byla dodržena pravidla na ochranu zdraví lidí a životního
prostředí. Základním předpokladem bezpečného nakládání s odpady ze
zdravotnictví je zpracování a následné dodržování pokynů (provozního řádu) pro
nakládání s odpady.
Pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotnictví jsou nedílnou částí
provozního řádu zdravotnického zařízení. Provozní řád zdravotnického zařízení
schvaluje orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona . Provozní řád zařízení pro sběr a zařízení k
odstranění, vč. úpravy před odstraněním odpadu ze zdravotnictví, schvaluje
podle zákona krajský úřad v rámci udělení souhlasu k provozování
zařízení podle § 14 odst. 1 zákona a orgán ochrany veřejného zdraví k němu vydává
stanovisko ve smyslu § 75 zákona.
6.1 Pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotnictví
Pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotnictví musí obsahovat
jednotlivé postupy nakládání s odpady od místa jejich vzniku až po jejich
odstranění, a to pro celé zdravotnické zařízení i jeho jednotlivá oddělení.
Pokyny zejména obsahují:
-
identifikační údaje původce odpadů (adresa, telefonické
spojení, statutární zástupce apod.),
-
identifikační číslo původce odpadů,
-
adresu příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností
nebo adresu příslušného krajského úřadu,
-
významná telefonní čísla (hasiči, záchranná služba, ČIŽP,
orgány ochrany veřejného zdraví, ústavní hygienik apod.),
-
seznam odpadů podle Katalogu odpadů , kterých se provozní řád týká, včetně specifikace
jednotlivých odpadů, které jsou pod jednotlivé druhy a kategorie odpadů
zařazeny jejich původcem,
-
organizační zajištění nakládání s odpady - zodpovědné osoby
pro jednotlivé stupně nakládání s odpady, včetně telefonního spojení,
-
způsob třídění (odděleného shromažďování) a ukládání odpadů v
místě jejich vzniku,
-
značení obalů, nádob a kontejnerů pro nakládání s odpady,
-
pokyny pro shromažďování odpadů v areálu původce,
-
místa určená a označená pro shromažďování nebo skladování
odpadů,
-
pokyny pro transport odpadů v areálu původce (od soustřeďování
odpadů do shromažďovacích prostředků nebo skladu odpadů),
-
opatření pro případ havárie (postup při rozsypání, rozlití či
úniku odpadů),
-
podmínky pro dekontaminaci odpadů,
-
název, sídlo a IČ oprávněné osoby, které jsou odpady předávány
(u právnické osoby statutární zástupce),
-
způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s
odpady (pracovní pomůcky, první pomoc při poranění),
-
způsob školení zaměstnanců,
-
identifikační listy nebezpečných odpadů,
-
grafické symboly nebezpečných vlastností odpadů.
Poznámka: Součástí provozního řádu zdravotnického zařízení
musí být i nakládání s mrtvými lidskými těly, včetně mrtvě narozených těl a
potratů a jejich ostatků a dále pak nakládání s částmi těl, včetně amputovaných
končetin a orgánů. Nakládání s nimi se řídí Zákony .
6.2 Třídění a sběr odpadů ze zdravotnictví v místě jejich
vzniku
Třídění odpadů (oddělené shromažďování odpadů) probíhá v místě
vzniku odpadů, to znamená na každém pracovišti (ordinace, pokoj, operační
sál, čekárna apod.). Pro tříděné odpady se používá oddělených shromažďovacích
prostředků, odpovídajících druhu a povaze odpadů (např. pevné plastové pytle,
plastové nádoby, pevné obaly na jehly a ostatní ostré předměty). Všechny
shromažďovací prostředky musí být pevně uzavíratelné, nepropustné a označené.
Třídění (oddělené shromažďování) odpadů se provádí nejen ve smyslu Katalogu
odpadů podle jednotlivých druhů a kategorií, ale s ohledem na
další nakládání s ním, např. úprava odpadů a konečné odstranění odpadů. V
případě, že budou odpady shromažďovány společně (neodděleně) podle konečného
způsobu nakládání, je nutné požádat o souhlas k netřídění místně příslušný
orgán státní správy s navazujícími změnami v kompetencích ve smyslu § 16 odst.
2 zákona .
Třídění odpadů se provádí podle pokynů provozního řádu
zdravotnického zařízení. Vytříděné odpady se ukládají do označených
shromažďovacích prostředků určených pro jednotlivé druhy odpadů. Třídění odpadů
na jednotlivých odděleních zdravotnických zařízení vychází ze způsobu
odstranění odpadů. Jde především o oddělené ukládání do samostatných
shromažďovacích prostředků:
-
ostrých předmětů,
-
nepoužitelných léčiv,
-
cytostatik,
-
odpadů určených ke spálení (infekční odpady; biologicky
kontaminované odpady a patologicko-anatomické odpady, které však nejsou v
Katalogu odpadů uvedeny - specifikace uvedena v příloze č. 1),
-
odpadů určených pro dekontaminaci (infekční odpady, biologicky
kontaminované odpady, ostré předměty),
-
komunálních odpadů (kromě odpadů z infekčních oddělení),
-
plastů, skla, papíru apod.,
-
chemických odpadů.
Míšení odpadů ze zdravotnictví je zakázáno. Není možné
mísit nebezpečné odpady navzájem nebo nebezpečné odpady s ostatními odpady ve
smyslu § 12 zákona . Míšením odpadů by mohlo dojít k ohrožení zdraví lidí a
bylo by v rozporu s vyhláškou . Pro zdravotnické odpady je nezbytné z hlediska
minimalizace zdravotních rizik trvat na přísném třídění (oddělené
shromažďování) odpadů, a to především ostrých předmětů, nepoužitelných léčiv,
infekčních odpadů apod. (viz přílohu č. 1), podle úpravy nebo konečného
odstranění odpadů.
Shromažďovací prostředky s odpady se odstraňují z pracoviště
zdravotnického zařízení (z ordinací, oddělení apod.) denně. Ve smyslu
vyhlášky se svoz shromažďovacích prostředků z pracoviště na
shromažďovací místa nebo do skladu provádí okamžitě po ukončení pracovní doby,
u nepřetržitých pracovišť nejpozději v intervalu 1x za 24 hodin.
6.2.1 Základní požadavky na shromažďovací prostředky pro
odpady ze zdravotnictví
Požadavky na shromažďovací prostředky, které jsou určeny pro odpad
ze zdravotnických zařízení, jsou následující:
Plastové pytle, které jsou používány pro odpad, musí
splňovat následující vlastnosti: maximální objem 0,1 m3, síla
materiálu musí být minimálně 0,1 mm a materiál musí být, v případě
dekontaminace odpadu, pro dekontaminaci určen. Plastové pytle, které se
používají na pracovištích s vysokým rizikem infekčních činitelů, musí být
vyrobeny z materiálů s minimální sílou 0,2 mm.
Pevné nádoby pro ukládání ostrého odpadu, jako jsou jehly,
skalpely a jiný ostrý materiál, musí být pevné a nepropíchnutelné. Musí
umožňovat průběžné uzavírání nádoby a po naplnění a před dalším nakládáním
pevné uzavření. Pevné nádoby jako prostředky určené pro jednotlivé druhy odpadu
musí být z materiálu, kde lze vyloučit možnost jakéhokoliv mechanického
poškození obalu (dvojitý obal, přepravky apod.). V případě, že ostatní
zdravotnický odpad je spalován, mohou být uzavřené nádoby uloženy do pytle pro
infekční odpad určený pro spalování. Ostré předměty nesmí být přímo ukládány
do papírových obalů a plastových, propíchnutelných obalů.
Jedná-li se o pytle z tenčího materiálu, je třeba takové obaly
zdvojit nebo použít pevné přepravky, do kterých by byly k přepravě ukládány.
Tyto nebo jim podobné přepravky musí být z takového materiálu, který dovoluje
následné čištění a dezinfekci po použití.
Souhrnné doporučení pro shromažďovací prostředky k ukládání
odpadu ze zdravotnictví v místě jeho vzniku je následující:
-
uzavíratelné plastové nádoby opatřené víkem, b) plastové pytle
s maximálním objemem 0,1 m3, s minimální tloušťkou stěny 0,1 mm, c)
pro ukládání odpadů, které obsahují vysoce infekční materiál, je nutné použít
plastové pytle s minimální tloušťkou stěny 0,2 mm nebo pytle zdvojené
dosahující této tloušťky, d) v případě dekontaminace odpadů musí být obaly z
materiálů, které jsou vhodné pro použití v dekontaminačním zařízení, e) nádoby
na ostré předměty (jehly, skalpely apod.) musí být pevné, nepropíchnutelné a
musí umožnit průběžné uzavírání nádoby a po naplnění pevné uzavření, f) další
certifikované nádoby určené k soustřeďování tohoto typu odpadu.
Použití papírových shromažďovacích prostředků neodpovídá
požadavkům na bezpečné nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení a je v
rozporu s vyhláškou 8, pokud nesplňují příslušnou národní nebo jinou technickou
normu na shromažďování odpadů.
6.2.2 Značení shromažďovacích prostředků
Každý shromažďovací prostředek je třeba, s ohledem na ochranu
zdraví zaměstnanců zdravotnických zařízení i ostatních osob, které s odpady
dále nakládají, řádně označit, zejména druhem odpadů, místem, datem a hodinou
vzniku, katalogovým číslem odpadu a barevným odlišením shromažďovacího
prostředku. Barevné značení (barva obalu, etikety nebo značícího pruhu) je
navrženo dle způsobu odstranění odpadů a platných právních předpisů. Např.
symbol či nápis biohazard, určeno ke spálení, k autoklávování, chemické látky -
podle barevného značení.
Značení shromažďovacích prostředků musí být umístěno na viditelném
místě shromažďovacího prostředku a musí obsahovat:
-
název druhu odpadu, katalogové číslo odpadu, kategorii odpadu,
čas a datum vzniku odpadu,
-
označení oddělení, kde odpady vznikly,
-
jméno osoby zodpovědné za nakládání a značení,
-
hmotnost odpadů,
-
grafický symbol nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 13 zákona nebo označení symbolem či nápisem biohazard
(příloha č. 3),
-
označení pro další nakládání s odpady (ke spálení, k
dekontaminaci apod.).
Pro bezpečné nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení je
vhodné barevné značení shromažďovacích prostředků dle druhu odpadů nebo
způsobu odstranění. V některých případech je možné označit alespoň štítek na
shromažďovacím prostředku a nalepit symbol nebezpečnosti zdravotnického
odpadu.
-
žlutá - infekční odpady
-
červená - odpady ke spálení
-
černá - patologicko-anatomické odpady
-
modrá - ostatní odpady (nenebezpečné odpady)
-
zelená - odpady k dekontaminaci
-
transparentní - komunální odpady (nenebezpečné odpady)
6.3 Shromažďování odpadů ze zdravotnictví na shromažďovacích
místech
Shromažďovací prostředky na shromažďovacích místech odpadů ve
zdravotnických zařízeních, zejména jde-li o speciální nádoby nebo kontejnery,
musí svým provedením nebo v kombinaci s technickým provedením a vybavením
místa, v němž jsou umístěny, zabezpečit, že odpady do nich umístěné jsou
chráněny před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem do životního
prostředí. Základní technické požadavky jsou popsány ve vyhlášce . Shromažďovací prostředky je možno vyprázdnit pouze do
přepravních obalů odpovídajících přepravě nebezpečných látek nebo mohou být
samy přepravním obalem, pokud vyhovují právní úpravě pro přepravu nebezpečných
věcí . Všeobecné požadavky na shromažďovací prostředky,
soustřeďování a skladování odpadů jsou rovněž stanoveny ve vyhlášce k zákonu .
Shromažďovací prostředky odpadů musí zejména splňovat tyto
základní technické požadavky:
-
odlišení shromažďovacích prostředků odpadů (tvarově, barevně
nebo popisem) od prostředků nepoužívaných pro nakládání s odpady, nebo
používaných pro jiné druhy odpadů,
-
zajištění ochrany odpadů před povětrnostními vlivy, pokud jsou
shromažďovací prostředky určeny pro použití mimo chráněné prostory a nejsou-li
určeny pouze pro odpady inertní,
-
zajištění proti přebývání hmyzu, hlodavcům, příp. jiným
škůdcům,* odolnost proti chemickým vlivům odpadů, pro které jsou určeny,
-
v případě, že shromažďovací prostředky slouží i jako přepravní
obaly, musí splňovat požadavky zvláštních právních předpisů upravujících
přepravu nebezpečných věcí,
-
zabezpečení, aby odpady do nich umístěné byly chráněny před
nežádoucím znehodnocením, zneužitím, odcizením, smícháním s jinými druhy odpadů
nebo únikem ohrožujícím zdraví lidí nebo životní prostředí,
-
svým provedením zajistí bezpečnost při obsluze, čištění a
dezinfekci po svém vyprázdnění.
Při volbě shromažďovacího místa nebo umístění shromažďovacího
prostředku musí být zohledněny otázky bezpečnosti při práci s odpady, požární
bezpečnost, dostupnost a možnost nakládat s odpady pomocí obsluhy
mechanizačními a dopravními prostředky. V blízkosti shromažďovacího prostředku
pro nebezpečné odpady, shromažďovacího místa nebezpečných odpadů nebo na nich
musí být umístěn identifikační list shromažďovaného odpadu. Obsah
identifikačního listu je uveden v příloze č. 3 vyhlášky .
Na shromažďovacím prostředku odpadů musí být uvedeno katalogové
číslo odpadu, název druhu shromažďovaného nebezpečného odpadu, jméno a příjmení
osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku, grafický symbol
podle zákona nebo symbol "H9-infekčnost“, příp. symbol či nápis
biohazard a nápis "nebezpečný odpad“, a to s ohledem na "H“-označení nebezpečné
vlastnosti odpadu (příloha č. 2 zákona ).
Shromažďovací prostředek musí po vyprázdnění umožňovat čištění
a dezinfekci.
V případě, že shromažďovací prostředek slouží zároveň jako
přepravní prostředek, musí odpovídat požadavkům předpisu ADR pro klinický (nemocniční) a infekční odpad (odpad ze
zdravotnictví).
Maximální doba mezi shromážděním infekčního odpadu ze
zdravotnictví a jeho odstraněním je v zimním období 72 hodin a v letním období
48 hodin. Časový termín odstranění je dán vyhláškou .
6.4 Sklady, jejich části a skladovací prostředky
Pro zdravotnické odpady je nutné umístit sklad uvnitř
zdravotnického zařízení. Odpady musí být skladovány v pytlích nebo v
kontejnerech v odděleném prostoru, místnosti nebo budově. Rozměry skladovacích
prostředků musí odpovídat množství produkovaných odpadů a frekvenci jeho
soustřeďování. Sklady, jejich části a skladovací prostředky odpadů musí
splňovat základní technické požadavky uvedené ve vyhlášce . Dále pak ve smyslu tohoto doporučení především
platí:
-
Sklad nebezpečných odpadů musí být k účelu skladování odpadů
schválen a zkolaudován příslušnými kompetentními úřady.
-
Sklad nebezpečných odpadů musí být vybaven identifikačními
listy nebezpečných odpadů v nich skladovaných podle přílohy č. 3 vyhlášky .
-
Na shromažďování nebezpečných odpadů, které mají nebezpečné
vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona , popřípadě stejné nebezpečné vlastnosti jako mají
chemické látky nebo přípravky, na které se vztahuje zákon , se také vztahují obdobné technické požadavky jako
na shromažďování těchto chemických látek a přípravků podle zákona .
-
Sklady a skladovací prostředky pro skladování
anatomicko-patologických odpadů a infekčních odpadů musí být snadno čistitelné
a jejich povrch musí umožňovat provádění pravidelné dezinfekce.
-
Sklad odpadů musí být provozován podle provozního řádu, jehož
obsah je shodný s obsahem provozního řádu zařízení pro nakládání s odpady
skupiny A, uvedeného v příloze č. 1 vyhlášky . Součástí provozního řádu musí být i pravidelné
čištění a dezinfekce skladovacích prostor a prostředků.
-
Teplota pro skladování anatomických a infekčních odpadů nesmí
překročit rozmezí mezi 3 až 8 oC. Skladování
patologicko-anatomického odpadu se provádí obdobně jako skladování částí těl a
ostatků v zákonech . Skladování částí těl a ostatků se řídí zákony .
6.5 Přeprava odpadů ze zdravotnictví v areálu zdravotnického
zařízení
Přepravní prostředky pro transport odpadů ze zdravotnictví v
areálu zdravotnických zařízení musí splňovat tyto základní požadavky:
-
vnitřní přepravní prostor dopravního prostředku musí být
omyvatelný a snadno čistitelný,
-
nesmí vytvářet podmínky pro přebývání hmyzu, hlodavců, příp.
jiných škůdců,
-
v dopravním prostředku nesmějí zůstávat zbytky odpadů,
-
konstrukce dopravního prostředku musí zajistit snadnou a
bezpečnou nakládku i vykládku bez nebezpečí poškození shromažďovacího
prostředku odpadů.
Při a po skončení přepravy musí být všechny uzávěry (zavázání,
slepení, pečeti atd.) shromažďovacího prostředku nepoškozené a funkční. Odpady
nesmí být přepravovány společně s jinými materiály nebo věcmi. Veškerá
opatření při přepravě odpadů musí zajistit bezpečnost i ochranu zdraví,
pracovního a životního prostředí. Obsluha musí být proškolena, včetně postupu
při nehodách. Organizace přepravy odpadů v zařízení a jeho časový rozvrh musí
být součástí pokynů (provozního řádu) zdravotnického zařízení.
7 Úprava odpadů ze zdravotnictví
dekontaminací
Dekontaminace odpadů patří mezi metody, které jsou
doporučeny pro snížení rizik plynoucích z infekčnosti odpadů před jejich
přepravou ze zdravotnického zařízení ke konečnémuodstranění. Dekontaminace je
úprava odpadů za účelem úplného odstranění biologických činitelů (např.
sterilizace je definována jako úplná eliminace všech forem mikrobiálního
života, včetně vysoce rezistentních spór) nebo redukce hladiny mikrobiální
kontaminace (např. dezinfekce).
Dekontaminace odpadů se provádí především u tříděných
odpadů.
K dekontaminaci odpadů ze zdravotnických zařízení je možné použít
různé typy certifikovaných zařízení založené především na principech parní
sterilizace, horkovzdušné sterilizace, mikrovlnném ohřevu apod.
Při dovozu, distribuci nebo výrobě zařízení určeného k
dekontaminaci odpadů je nutné, aby dovozce, výrobce nebo distributor doložil
provozovateli následující podklady:
-
doklad o specifikaci přístroje nebo metody z hlediska
schopnosti dekontaminačního zařízení eliminovat nebo redukovat jednotlivé
skupiny biologického činitele na přijatelnou hladinu z hlediska ochrany zdraví
lidí. Výběr dekontaminačního zařízení záleží na typech kontaminace odpadů
biologickým činitelem v místě jeho vzniku a způsobu konečného odstranění
odpadu. Vysoce infekční odpady z pracovišť, kde je možná jejich kontaminace
biologickým činitelem III. a IV. kategorie, musí být ve smyslu zvláštních
předpisů dekontaminovány autoklávováním v místě jejich
vzniku,
-
doklad o účinnosti zařízení. V případě, že účinnost není
výrobcem ověřena a doložena, je nezbytné provést proces validace metody
dekontaminace na specializovaných pracovištích (např. národní referenční
laboratoře SZÚ), před uvedením zařízení do provozu.
Dekontaminací odpadů se odstraňuje zejména nebezpečná vlastnost
odpadu H9 - infekčnost.
Podle zákona jsou v příloze č. 4 dekontaminační zařízení zařazena
zejm. pod způsoby odstraňování odpadů D8 a D9.
Zařízení musí být provozováno pouze na základě rozhodnutí
příslušného krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování tohoto
zařízení a s jeho provozním řádem ve smyslu § 14 odst. 1 zákona (Poznámka: Jedná se o zařízení k odstraňování
odpadu, ve kterém jsou odpady upravovány (D9) před následným odstraněním);
náležitosti k žádosti o souhlas jsou uvedeny ve vyhlášce . Provozní řád zařízení, ve kterém bude uveden celý
systém nakládání s odpady ve zdravotnickém zařízení, schvaluje podle zákona příslušný krajský úřad na základě stanoviska orgánu
ochrany veřejného zdraví ve smyslu § 75 zákona .
Provozování zařízení na dekontaminaci odpadů musí mít
návaznost na celý systém nakládání s odpady ve zdravotnickém zařízení i na
nakládání mimo toto zdravotnické zařízení, tj. po jeho předání oprávněné osobě
k odstranění.
Provozní řád dekontaminačního zařízení kromě požadavků
vycházejících z přílohy č. 1 vyhlášky musí kromě jiného především obsahovat:
-
požadavky na přejímku a kontrolu přijímaného odpadu do
dekontaminačního zařízení,
-
způsob záznamu průběhu jednotlivých dekontaminačních
cyklů,
-
způsob a četnost kontroly účinnosti dekontaminace (fyzikální,
chemické, biologické indikátory) včetně popisu metod sledování účinnosti
zařízení,
-
způsob záznamů o provedených kontrolách a jejich
archivaci.
Účinnost dekontaminačního zařízení se kontroluje na základě
fyzikálních, chemických a biologických indikátorů.
Biologický indikátor je doporučen dle typu zařízení (např. B.
stearothermophilus nebo B. subtilis). Doporučená kontrola pomocí bioindikátorů
je každý 50. cyklus během zkušebního provozu, dále pak každý dvoustý cyklus
dekontaminace odpadů, pokud není stanoven kratší interval, vždy po technických
úpravách, opravách apod. Způsob kontroly musí být uveden v provozním řádu
dekontaminačního zařízení, včetně způsobu metody stanovení. Minimální
doporučenou četnost stanoví příslušný orgán státní správy po dohodě s orgánem
ochrany veřejného zdraví.
Za metodu sledování účinnosti dekontaminačního zařízení není možno
považovat stěry z tohoto zařízení.
Kontrolu nastavení technických parametrů, které ovlivňují
účinnost dekontaminačního procesu, je nutné provádět minimálně 1x
ročně.
Kontrolu musí provádět autorizovaná servisní firma. O provedených
kontrolách je nutné vést záznamy v provozním deníku zařízení a doklady
archivovat.
7.1 Zařazení dekontaminovaných odpadů
Odstraněním nebezpečné vlastnosti infekčnosti se rozumí provedení
řádné dekontaminace, jejíž účinnost byla prověřena dlouhodobým zkoušením a
prokazatelně prokázána.
Po vytřídění všech nebezpečných složek odpadů, které by
odpady mohly činit nebezpečnými z hlediska jiných nebezpečných vlastností, a
dekontaminaci odpadů je možno s nimi nakládat jako s odpady ostatními
(nenebezpečnými) a zařadit je např. podle Katalogu odpadů jako 18 01 04 Odpady,
na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na
prevenci infekce (např. obvazy, sádrové obvazy, prádlo, oděvy na jedno
použití, pleny), 18 01 01 Ostré předměty ("dekontaminované“), 15 01 obalové
odpady, podle materiálu obalu ("dekontaminované“).
Za konečné odstranění odpadů po dekontaminaci je považováno
spálení odpadů v zařízení k tomu určeném nebo v případě, že během dekontaminace
nebo po dekontaminaci jsou odpady zbaveny nebezpečných vlastností, je možné
odpady ukládat na příslušnou skládku, za podmínek splňujících požadavky
vyhlášky .
8 Přeprava odpadů ze zdravotnictví od shromáždění u
původce k jeho odstranění
Převoz odpadů ze zdravotnického zařízení ke konečnému odstranění
mimo areál zdravotnického zařízení se řídí ADR předpisem . Nebezpečné látky jsou podle dohody rozděleny do
výlučných tříd, u kterých jsou uvedena zvláštní ustanovení viz příloha č. 2
tohoto metodického doporučení.
Odesilatel, v tomto případě původce odpadů, je povinen
podle ADR předpisu odpady zejména zatřídit, zabalit a označit nebezpečné
věci, dodržet všechna ustanovení o zákazu společné nakládky, pokud ji provádí.
Dále nesmí předat k přepravě nebezpečné věci, jejichž přeprava není povolení a
musí předat dopravci v písemné formě pokyny pro řidiče. Je povinen správně
vyplnit údaje v nákladním listě, přezkoumat před nakládkou průvodní doklady a
provést vizuální kontrolu, zda vozidlo a jeho zařízení splňují předepsaná
ustanovení. Musí označit kontejnery a zabezpečit předepsané školení ostatních
osob, které se podílejí na přepravě.
Dopravce je povinen používat pouze vozidla, která jsou k
přepravě nebezpečných věcí způsobilá. Musí zabezpečit, aby řidič měl povinnou
výbavu včetně výstražných oranžových značek, případně bezpečnostní značky.
Pokud je předepsáno, musí zajistit přítomnost závozníka a zabezpečit, aby
přepravu prováděli pouze proškolení řidiči ve smyslu předpisu. Musí zabezpečit
i předepsané školení ostatních osob, které se podílejí na přepravě. Dopravce
musí zajistit, aby řidič měl během přepravy všechny průvodní dokumenty, funkční
hasicí přístroje a další povinnou výbavu vozidla. Nesmí převzít k přepravě
věci, jejichž obal je poškozený nebo netěsný. V písemných pokynech pro řidiče
musí být uvedena opatření pro nehody a mimořádné události. V případě nakládky,
vykládky a manipulace musí zajistit, aby řidič dodržel všechny předpisy
týkající se těchto činností.
Evidence při přepravě odpadů ze zdravotnictví se vede v
souladu s § 40 zákona - viz 13.3. tohoto metodického doporučení.
8.1 Další požadavky na přepravu
Současně s požadavky předpisu je nutné dodržet dobu stanovenou vyhláškou pro odstranění odpadů ze zdravotnictví. Maximální
doba mezi shromážděním infekčních odpadů a jejich odstraněním je stanovena v
zimním období na 72 hodin a v letním období na 48 hodin. Po předání odpadů
původcem oprávněné osobě je tato osoba povinna, podle vyhlášky , odstranit odpady ve stanovené době. Zajištění přepravy
mezi shromážděním odpadů a konečným odstraněním je doporučeno z hlediska
bezpečné přepravy, kontroly a evidence řešit dopravou (službou dopravce) mezi
zdravotnickým zařízením a zařízením k odstranění odpadů. Tím se zajistí zpětná
vazba mezi původcem odpadů a zařízením, které provádí konečné odstranění
odpadů.
9 Způsoby odstraňování a využívání odpadů ze
zdravotnictví
9.1 Skládkování odpadů ze zdravotnictví
Obecně je skládkování infekčních odpadů, nebezpečných
chemických odpadů a nepoužitelných léčiv, tedy většiny odpadů ze zdravotnictví
v ČR, zakázáno.
Skládkování odpadů ze zdravotnických zařízení zařazených pod
katalogové číslo 18 01 04 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny
zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce, je možné pouze v případech
vytříděných a prokazatelně ekontaminovaných odpadů (např. nekontaminované
obvazy, sádrové obvazy, prádlo, oděvy na jedno použití, pleny) nebo po
vytřídění, dekontaminaci a odstranění odpadů. Vytříděné a dekontaminované
odpady zbavené všech nebezpečných vlastností je pak možné ukládat na skládky,
při splnění podmínek vyhlášky . Způsob nakládání s odpady ze zdravotnictví musí být
uveden v provozním řádu zdravotnického zařízení a skládky.
9.2 Spalování odpadů ze zdravotnictví
Spalování odpadů ve spalovnách nebezpečných odpadů je nejčastějším
odstraněním odpadů ze zdravotnictví v ČR. Odpady, které předtím nebyly
podrobeny dekontaminaci nebo jinak zbaveny jiných nebezpečných vlastností, musí
být spalovány v zařízení, které je projektováno a provozováno pro spalování
těchto odpadů. Teplota pro spalování odpadů musí být dle doporučení WHO vyšší
než 1000 °C. Spalování odpadů se řídí zákonem . V zařízení spalovny nesmí být odpady skladovány, ale
odstraněny bezprostředně po jejich dovozu do zařízení. Způsob nakládání s
odpady v zařízení je součástí zvláštních pokynů z hlediska ochrany zdraví
uvedených v provozním řádu zařízení. Určité druhy odpadu ze zdravotnictví je
nutno vždy spalovat. Jde především o:
-
infekční odpady,
-
všechny patologicko-anatomické odpady,
-
odpady z dialyzačních oddělení, krevní vzorky apod.,
-
ostré předměty,
-
nepoužitelná léčiva a cytostatika,
-
chemické odpady,
-
ostatní odpady, kdy jiný způsob odstranění by mohl ohrozit
zdraví nebo životní prostředí,
-
obvazy, sádrové obvazy, prádlo, oděvy na jedno použití, pleny
i po jejich dekontaminaci je rovněž doporučeno spalovat.
9.3 Využívání odpadů ze zdravotnictví
Využívání odpadů ze zdravotnictví závisí na přísném dodržování
systému třídění (odděleného shromažďování) odpadů v místě vzniku odpadů (např.
sterilní papírové obaly od zdravotnických pomůcek, vnější papírové obaly od
léčiv, plasty či sklo po dekontaminaci a další nekontaminované složky
živnostenského/komunálního odpadu, vždy v závislosti na místních podmínkách).
Způsob třídění za účelem následného využívání odpadů musí být uveden v
provozním řádu zdravotnického zařízení.
10 Podrobnosti nakládání s vybranými odpady ze
zdravotnictví
10.1 Infekční odpady
Infekční odpady jsou veškeré odpady z infekčních oddělení včetně
zbytků jídel a odpady ze všech prostorů, kde odpady mohou být infikovány
infekčním činitelem v množství, které způsobuje, že odpady je možno považovat
za odpady s nebezpečnou vlastností infekčností. Do infekčních odpadů lze dále
zařadit např. použité chirurgické materiály, odpady z laboratoří, dialyzačních
zařízení, použité nemocniční podložky, pleny, odpady z laboratoří, kde se
provádí mikrobiologická stanovení (mikrobiologické kultury) apod. Specifikaci
infekčních odpadů musí provést původce odpadů v provozním řádu zařízení, a to
pro jednotlivá pracoviště.
Do této skupiny odpadů patří i biologicky kontaminované odpady,
které jsou kontaminovány lidskou krví, sekrety nebo výkaly. Biologicky
kontaminované odpady mohou být kontaminovány i podmíněně patogenními nebo
patogenními mikroorganismy. Mezi tyto odpady lze zařadit kontaminovaný obvazový
materiál, kontaminované pomůcky, infuzní nástroje bez jehly, obaly transfúzní
krve, pomůcky pro inkontinentní pacienty, materiály z plastů, kontaminované
osobní ochranné pomůcky personálu apod. V případě místa vzniku biologicky
kontaminovaných odpadů ve zdravotnických zařízeních, v domovech pro seniory
nebo ústavech sociální péče je nutné vždy zvažovat riziko infekce. U biologicky
kontaminovaných odpadů nelze zcela vyloučit možnost přítomnosti infekčních
činitelů.
Pro nakládání s těmito odpady je nutné jejich oddělené
shromažďování a balení do kontejnerů nebo dvojitých pytlů dle závažnosti
možného infekčního činitele. Je nutné používat žlutě označovaných sběrných a
shromažďovacích prostředků se symbolem infekčnosti "H9-infekčnost“, příp.
symbol či nápis biohazard. Infekční odpady se nesmí překládat z jednoho obalu
do jiného ani dodatečně třídit. Pro přechodné uskladnění nebo opatření do
doby přepravy musí být infekční odpady uloženy v uzamčeném,…