dnes je 23.8.2019
Input:

Intervence u nemocných s akutním koronárním syndromem

4.6.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.129
Intervence u nemocných s akutním koronárním syndromem

PhDr. Iveta Ondriová, PhD.

Kardiovaskulární onemocnění jsou nejrozšířenější příčinou smrti v České republice. Nevyhýbají se mužům a ani ženám, dokonce, i když jsou v nejproduktivnějším věku. Vzhledem ke skutečnosti, že je mohou způsobovat faktory ovlivnitelné, jakož i faktory neovlivnitelné, je důležité vyvíjet úsilí k tomu, aby ovlivnitelné bylo možno, pokud ne odstranit, tak alespoň eliminovat. Primární prevence a změna přístupu ke svému zdraví, zdravý životní styl je výhodnější než sekundární.

Strategie

Jde zejména o následující strategie:

  • Realizovat edukační programy, jejichž cílem je zvýšit u pacienta dodržování správných návyků, preferovat takový žebříček hodnot, ve kterém bude na prvním místě zdraví.

  • Snížit stres – redukovat přílišný počet aktivit, vyhýbat se časové tísni, resp. vždy mít časovou rezervu při dodržování i banálních termínů, neprovádět více aktivit najednou, resp. nejprve dokončit jednu činnost a pak začít další. Pro redukci stresu můžeme využívat mnohé techniky - relaxace, tělesný pohyb, cvičení, procházky, pobyt na čerstvém vzduchu, masáže, sprchování - střídání teplé a studené vody, dostatek spánku a odpočinku, trénink uvolnění napětí, lepší zacházení se stresem, pacient se učí ovládat stres, a tím chránit tělo před nadměrnou psychickou zátěží, strategie zvládání stresu a coping. Pod pojmem coping rozumíme zvládnutí působícího stresoru, nasazení všech sil při zvládání nadměrné zátěže.

  • Prvky konfrontační terapie, kde se postižený učí lépe zvládat symptomy související se srdcem a krevním oběhem.

  • Sociální podpora, která je nejvíce potřeba ve stádiu akutní rehabilitace. Zvýšit podporu okolí – cítit podporu nejbližšího okolí v rodině, od přátel, kolegů.

  • Důsledná změna životního stylu. Nemocný se učí zdravému stravování a je edukován o vhodných sportovních aktivitách a jejich přínosu pro organismus, o nevhodném množství užívaného alkoholu a cigaret, jakož i o nutnosti vyhýbání se stresovým situacím, o možnostech jejich zvládání.

  • Doporučuje se zařadit do týdenního programu minimálně 3x 40 minut vytrvalostního cvičení (rychlá chůze, jogging, plavání, cyklistika, běh na lyžích) při tepové frekvenci 50–70% maxima, resp. při současném výskytu chorob srdce nebo jiných nemocí podle doporučení odborného lékaře, začít postupně procházkami, zrychlovat chůzi a později podle možností (u mladších osob) přidat mírný běh. Nejdůležitější je pravidelnost v provádění pohybu, alespoň 2–3krát týdně, je třeba vyhnout se nárazovému zatěžování organismu.

  • Nekouřit (u kuřáků postupně snižovat počet cigaret) v případě potíží s odvykáním a přítomnosti abstinenčních příznaků (úzkost, neklid, neschopnost koncentrace) konzultovat s lékárníkem možnost užívání nikotinových žvýkaček nebo náplastí.

  • Snižovat obsah soli v potravě a nahrazovat je podle potřeby přírodními rostlinnými kořením, vyhýbat se jídlům a nápojům s vysokým obsahem soli (uzeniny, konzervovaná a instantní jídla, některé minerální vody). V potravě upřednostnit jídla s vysokým obsahem vlákniny a vitaminů (5 kousků ovoce nebo 500 g denně, syrovou a spařenou zeleninu, celozrnné výrobky), plnotučné mléčné výrobky nahradit nízkotučnými (sýry s obsahem tuku v sušině méně než 30 %), snížit příjem živočišných tuků (máslo, žloutky, červené maso a výrobky z něj), zvýšit příjem ryb a rybích