dnes je 21.10.2019
Input:

Hodnocení rizika pádů u seniorů

1.5.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.99
Hodnocení rizika pádů u seniorů

PhDr. Radka Kozáková, Ph.D.

Pády představují nejčastější mimořádnou událost ve zdravotnictví. Podle dostupných statistik 1x ročně spadne 28 – 35 % seniorů ve věku nad 65 let.

Prvním krokem v prevenci pádů je identifikace osob, u nichž je přítomno riziko pádu. K hodnocení rizikového pacienta je nutné přistoupit ihned na začátku jeho hospitalizace a vždy při změně zdravotního stavu (Jurásková 2008, s. 62).

Existují různé druhy screeningových metod hodnotících riziko pádu. Mezi nejčastější dotazníky využívané v zahraničí se řadí:

  • Morse Fall Scale,

  • Hendrich II Fall Risk Model

  • STRATIFY,

  • Škála pro stanovení rizika pádu podle Conleyové,

  • Fall Risk Assessment Tool.

Nástroje k hodnocení rizika pádů nejčastěji posuzují následující oblasti:

  • Stav kognitivních funkcí,

  • Anamnéza pádu,

  • Mobilita,

  • Vnitřní faktory,

  • Léčba a vnější faktory,

  • Smyslový deficit,

  • Chování a postoje.

Pokud nám získané informace ukáží, že je pacient v riziku pádu, měl by být náležitě edukován o prevenci pádu.

Pravidelné hodnocení pacientů by se mělo opakovat alespoň jednou týdně a zejména při změně hodnocených faktorů (např. vzniklý pád, změna v medikaci – podání rizikových léků).

Podle směrnice (Grey-Micelli, 2008) patří mezi rizikové faktory pádu:

  • vyšší věk – zejména věk 75 a více let,

  • pády v anamnéze,

  • přidružená onemocnění (např. demence, diabetes mellitus II typu, zlomeniny kyčle, artritida, Parkinsonova choroba, deprese a tělesné postižení s používáním pomůcek k lokomoci,

  • změny vědomí nebo kognitivní poruchy,

  • poruchy chůze, rovnováhy,

  • zrakové postižení,

  • užívání vysoce rizikových léků,

  • urgentní inkontinence,

  • bosé nohy či nevhodná obuv.

Vybrané metody:

Morse fall Scale (MFS-CZ)

Tento dotazník hodnotí riziko pádu na základě (obr. 1):

  • anamnézy pádu,

  • výskytu přidružených onemocnění,

  • zda posuzovaná osoba potřebuje pomůcky k chůzi,

  • jestli je aplikována intravenózní terapie,

  • jaký je psychický stav osoby,

  • a jaká je chůze posuzované osoby.

Vyhodnocení na základě získaných bodů je následující: 7bodů až 24 bodů – nízké riziko pádu,

25 - 44 bodů – střední riziko pádů a 45 a víc bodů: vysoké riziko pádů.

JOINT COMMISSION RESOURCES. (2007). Prevence pádu ve zdravotnickém za řízení. Praha: Grada Publishing.

Screeningový test mobility

Tento hodnotící nástroj slouží k zhodnocení motorických funkcí:

  • pohyblivosti,

  • svalové síly,

  • stability a

  • obratnosti seniora.

Účelem testu je detekovat seniory s porušenou mobilitou a jsou tak ohroženější skupinou z hlediska výskytu pádu a úrazů. Test obsahuje celkem devět posuzovaných oblastí - běžných komplexních motorických činností. V případě nedostatečného provedení jednotlivých činností je potřeba provést opatření, zvyšující bezpečnost a omezit riziko pádu. Realizace tohoto testu se odvíjí podle stavu pacienta a trvá přibližně 10 minut. Podle Topinkové (2006) je předností tohoto testu diagnostika rizika pádu, kterou spolu s anamnestickými údaji můžeme identifikovat až u 78 % nemocných.

Test hodnocení rovnováhy a chůze podle Tinettiové

Tento test je určen k detailnímu posouzení rovnováhy a chůze u starších pacientů. Primárně není určen k zhodnocení příčiny poruchy, ale zejména sleduje závažnost a důsledky potíží (riziko pádu a úrazu). K provedení testu je nutná spolupráce nemocného a dostatek času. Osoby dosahující 26 a méně bodů jsou již ve zvýšeném riziku pádů, pacienti s méně než 19 body mají toto riziko zvýšeno pětinásobně. Skupina s abnormálním bodovým skórem představuje nemocné, kteří budou profitovat z dalšího diagnostického vyšetření, rehabilitačních opatření nebo budou vyžadovat kompenzační pomůcku (Topinková, 2006) (obr. 2).

Škála pro stanovení rizika pádu podle Conleyové

Jedná se o velmi jednoduchý test s vysokou spolehlivostí. Tato škála hodnotí výskyt pádu v minulosti, jaký je psychický stav pacienta, zda je přítomna porucha chůze a zda má posuzovaná osoba problémy se závratí anebo urgentní inkontinencí. V případě dosažení 2 a více bodů je pacient zařazen do rizika pádu (Marx 2005, s. 140) (obr. 3).

Škála Conleyové byla modifikována Juráskovou (2007) (obr. 4), která přidala k hodnocení další údaje, kterými jsou věk pacientů nad 65 let, schopnost spolupráce, obtíže se spánkem a posouzení soběstačnosti. Při získání 5-13 bodů jsou pacienti zařazeni do kategorie středního rizika pádu a při dosaženém skóre 14-19 bodů jsou ve vysokém riziku pádů.

STRATIFY

Podobně dotazník Stratify hodnotí pád v anamnéze, duševní stav