Hodnocení kognitivních funkcí screeningovými metodami u seniorů

1.88

Hodnocení kognitivních funkcí screeningovými metodami u seniorů

PhDr. Radka Kozáková, Ph.D.

 NahoruÚvod

Posouzení kognitivních funkcí je základním prvkem efektivního hodnocení seniora.

Změny v kognitivních funkcích mohou výrazným způsobem ovlivňovat různé oblasti života seniora, a to jak ke vztahu k jeho psychosociálnímu prostředí, tak i k jeho somatickému stavu.

K hodnocení psychických funkcí seniorů je využívána řada standardizovaných nástrojů a postupů zaměřených na zhodnocení kognitivních i nekognitivních funkcí, které mohou být součástí psychologického a psychiatrického vyšetření.

V ošetřovatelství sestra používá jednoduché orientační metody. Standardizované specifické diagnostické metody jsou užívány klinickými psychology a psychiatry.

 NahoruKognitivní funkce

Kognitivní funkce zodpovídají za výběr a zpracování informací tak, abychom byli schopni přizpůsobit se svému okolí a prostředí. Ke kognitivním funkcím řadíme:

• recepci, tzn. příjem informací, jejich zachování, třídění, integraci,

• paměť a učení – nejčastěji bývá porušena vštípivost paměti, zapamatování nových obsahů a výbavnost paměti,

• myšlení je poškozeno zejména v oblasti abstrakce a logického uvažování, ztráta soudnosti. S poruchou paměti a myšlení také úzce souvisí porucha orientace (časem, prostorem až vlastní osobou),

• expresivní funkce, např. řeč, kdy se vyskytují poruchy vyjadřování. Později může dojít až k poruchám fatických funkcí.

Kognitivní porucha tedy označuje příznaky postižení korových funkcí: paměti, všeobecného zpracování informací, chápání souvislostí, abstraktního a logického myšlení a uvažování, schopnosti učení, rozhodování, plánování a organizování činností, motivace, poznávání, využívání předmětů a orientace v prostoru a čase.

 NahoruHodnocení kognitivních funkcí

Kritéria hodnocení aktuálního stavu kognitivních funkcí:

1. rychlost zpracování informací,
2. pracovní paměť,
3. senzorické a percepční dovednosti.

Hlavním cílem hodnocení kognitivních funkcí je:

1. hodnocení individuálních kognitivních schopností,
2. brzké rozpoznání změny/poškození kognitivních funkcí,
3. monitorování individuální kognitivní odpovědi.

Kdy hodnotit kognitivní funkce?

• při přijetí a před propuštěním z institucionální péče,

• při přeložení do jiného zdravotnického zařízení,

• v průběhu hospitalizace, každých 8–12 hodin, v případě, že to vyžaduje aktuální stav (např. delirium),

• před důležitým rozhodnutím o zdravotní péči,

• při prvním kontaktu s novým poskytovatelem péče,

• při zásadní změně farmakoterapie,

• při výskytu chování, které je neobvyklé pro daného jedince (Pokorná a kol., 2013).

 NahoruTesty hodnocení

Testy k hodnocení kognitivních funkcí je možné rozdělit podle časové náročnosti do tří skupin.

A) Velmi krátké kognitivní zkoušky (do 5 minut):

• test kreslení hodin (TKH),

• testy slovní produkce (TSP, SP),

• pětičárový test obrazcové produkce (ČAPR),

• pětibodový test obrazcové produkce (BOPR).

B) Krátké kognitivní testy (do 30 minut):

• Montrealský kognitivní test (MoCA-CZ1).

• sedmiminutový screeningový test (7MST),

• Addenbrookský kognitivní test (ACE nebo ACE-CZ),

• Mini-Mental State Examination (MMSE),

• soubor jednoznačných obrázků.

Tyto zkoušky (A) a testy (B) jsou určeny pro odbornou veřejnost (lékaře, psychology, sociální pracovníky, studenty apod.).

C) Psychodiagnostické metody (pouze pro psychology)

• Reyův paměťový test učení (RAVLT),

• test kreslení Reyova-Osterriethova komplexního obrazce (RCFT)

• Bentonův vizuálně retenční test (BVRT),

• test cesty (TMT),

• Wechslerova inteligenční škála pro dospělé (WAIS-III).

V dalším textu budou zmíněny nejčastěji používané hodnoticí nástroje, které umožňují zhodnocení kognitivních funkcí s minimalizací subjektivizace a ovlivnění výsledků hodnocení vyšetřující osobou.

 NahoruKrátká škála mentálního stavu – (MMSE)

Krátká škála mentálního stavu je nejpoužívanější test pro globální hodnocení kognitivních funkcí starších osob (tabulka 1). Objektivizuje a kvantifikuje kognitivní poruchu ve více oblastech. Test umožňuje zhodnocení:

• orientace,

• okamžité paměti a výbavnosti,

• pozornosti a

• fatických (řeč), gnostických (rozpoznání) a praktických (zacházení s předměty) funkcí včetně zrakově-prostorové schopnosti (kreslení), čtení, psaní a počítání.

Tento test je vhodný pro screening kognitivních funkcí u pacientů s podezřením na demenci i pro monitorování progrese poruchy.

Tab. 1 Krátká škála mentálního stavu – MMSE (Kalvach, 2004)

Oblast hodnocení	Maximální skóre
1. Orientace: Položte nemocnému 10 otázek.Za každou správnou odpověď započítejte 1 bod. Který je teď rok? Které je roční období? Který je teď měsíc? Můžete mi říci dnešní datum? Který je den v týdnu? Jak se jmenuje tato nemocnice? Ve kterém jsme městě? Jak se jmenuje čtvrť, kde je naše nemocnice? Ve kterém jsme státě? Ve kterém jsme poschodí?	10
2. Paměť:Vyšetřující jmenuje 3 libovolné předměty (například židle, okno, tužka) a vyzve pacienta, aby je opakoval.Za každou správnou odpověď je dán 1 bod	3
3. Pozornost a počítání:Nemocný je vyzván, aby odečítal 7 od čísla 100, a to 5 krát po sobě.Za každou správnou odpověď je 1 bod.	5
4. Krátkodobá paměť (výbavnost):Vybavte si a jmenujte 3 dříve jmenované předměty (viz bod 2).	3
5. Řeč, komunikace a konstrukční schopnosti: (správná odpověď nebo splnění úkolů = 1 bod) Ukažte nemocnému dva předměty (například tužku, hodinky) a vyzvěte ho, aby je pojmenoval. Vyzvěte nemocného, aby po vás opakoval: „Kdyby nebylo kdyby, nebyly by chyby. ”Dejte nemocnému třístupňový příkaz: „Vezměte papír do pravé ruky, přeložte ho na půl a položte jej na podlahu.” Dejte nemocnému přečíst papír s nápisem „Zavřete oči”. Vyzvěte nemocného, aby napsal větu obsahující podmět a přísudek. Vyzvěte nemocného, aby na zvláštní papír nakreslil obrazec podle předlohy. 1 bod jsou-li zachovány všechny úhly a protnutí vytváří čtyřúhelník.	2 1 1 1 1 1 1