dnes je 28.9.2020

Input:

Eutanázie v etickém kontextu

18.5.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.184
Eutanázie v etickém kontextu

PhDr. Iveta Ondriová, PhD.

Etymologicky se skládá ze dvou řeckých slov: eu – dobrý a athanos – smrt. Těmito slovy se původně označovala všeobecná pomoc umírajícímu člověku, která byla zaměřena na zmírnění tělesných a duševních bolestí. Tato podpora se prováděla podáváním tlumících a tišících prostředků, jakým je například morfium. Lékařská věda nebyla v minulosti natolik vyspělá, a proto lidé umírali poměrně rychle, i když v bolestech, ale nebyli vystaveni takovému dlouhodobému utrpení jako v dnešní době.

Obecné rozdělení eutanázie

Obecně se eutanázie rozděluje na:

Aktivní eutanázie – je uplatněna, když lékař buď sám podává nemocnému pacientovi smrtící dávku léku nebo asistuje při tom, když si pacient dávku aplikuje sám.

Pasivní eutanázie – je uplatněna, když lékař svou sníženou aktivitou a péčí, nebo neprovedením určitých úkonů (např. nepodání stravy nebo léků potřebných pro pacienta, nebo ukončení, respektive odmítnutí léčby), urychlí přicházející smrt nemocného.

Kromě těchto dvou základních forem eutanázie existuje ještě mnoho jiných forem jako například dobrovolná, nedobrovolná, čistá eutanázie, sociální či sebevražedná eutanázie. Je třeba poukázat na fakt, že eutanázie je ve skutečnosti velmi nejistý a široký pojem a je obtížné určit, zda tento konkrétní případ úmrtí k eutanázii patří nebo ne. Etický pohled na problematiku eutanázie může být různý a je těžko zaujmout jednoznačný názor. Někteří autoři tvrdí, že nemocný má právo zemřít na vlastní žádost. Druhá skupina odmítá aktivní eutanázii jako podání smrtící injekce, protože to dovoluje člověku zabít druhého člověka, přitom souhlasí s pasivní eutanázií. Třetí skupina odmítá aktivní i pasivní eutanázii, tuto činnost považuje za nemorální a zúčastněné lidi považuje za vrahy a sebevrahy. V problematice eutanázie jsou důležité i psychiatrické aspekty. Pokud u člověka náhle zanikne pud sebezáchovy, ukončí svůj život vlastními silami nebo pomocí jiné osoby.

Tehdy není zodpovědný za svůj čin, neboť koná v psychickém zkratu.

Počty naivních zastánců eutanázie by se snížily, pokud by byli více informováni o postupech v dnešní době, kterými můžeme zajistit nemocnému důstojné umírání a smrt. Takové důstojné umírání v kruhu rodiny nám zajišťuje paliativní léčba.

Právní aspekty související s eutanázií v Evropských zemích:

O problematice eutanázie z právního hlediska se v současnosti hodně diskutuje. Zastánci eutanázie vycházejí nejčastěji ze zdůrazňování „práva člověka na smrt“. Předmětem právní ochrany jsou zejména základní lidská práva a svobody. Nejdůležitějším je právo na život, který je nejvyšší hodnotou pro člověka. V úsilí o legalizaci přípustnosti eutanázie je úvaha diferencovat: usmrcení na žádost nemocného a bez jeho žádosti a také aktivní eutanázii od pasivní. Právo chránit život a lidské bytosti současně zakazuje zbavit ji života. Takové usmrcení se však nikdy nemůže stát právem. Eutanázie je v Evropě legální v Nizozemsku, Belgii a Lucembursku. Asistovanou sebevraždu umožňují zákony ve Švýcarsku. Zavedli ji také v Kanadě, Kolumbii nebo v některých státech USA. Pasivní eutanázii povoluje legislativa například v Dánsku, Finsku, Francii či Německu.

Eutanázie v Nizozemsku

Již v roce 1982 stanovila Holandská lékařská komora určitá pravidla, ze kterých je možné provést eutanázii. I přesto, že nizozemská legislativa od roku 1994 umožňuje vyžadovanou formu aktivní formy eutanázie a asistovanou sebevraždu, jsou takové skutky podle platných předpisů i nadále trestnými činy, a to se sankcí až 12 let vězení.

Eutanázie ve Švýcarsku

Ve Švýcarsku není povoleno přímé usmrcení pacienta. Ale je povolená pasivní pomoc k usmrcení. Jde o případ, kdy je pacientovi namíchán smrtící jed, který však zkonzumuje sám. Podání smrtelné látky neprovádí lékař, ale je to sám pacient, kdo si přivodí smrt. Podle švýcarské ústavy není pomoc při sebevraždě trestným činem, pokud za ní nestojí egoistické zájmy a kandidát na smrt sám provede několik nezbytných úkonů.

Eutanázie v Belgii

V roce 2002 byla v Belgii legalizována eutanázie. Stala se druhou zemí ve světě, kde byla eutanázie uzákoněna. Zákony umožňují lékařům pomoci pacientům zemřít, pokud svobodně vyjádří své přání, v důsledku toho, že je