dnes je 20.8.2019
Input:

Etické problémy v nefrologii

30.5.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.128
Etické problémy v nefrologii

PhDr. Iveta Ondriová, PhD.

Etické problémy spojené s úhradou dialyzační léčby a výběrem dialyzační metody, resp. s metodou léčby terminálního selhání ledvin. Úspěšná transplantace ledvin zajistí pacientovi vyšší kvalitu života. Je to však velmi nákladná, ale nejefektivnější léčba chronického selhání ledvin. V Evropě není počet transplantovaných pacientů na milion obyvatel určen na prvním místě zdravotními důvody, ale především organizací zdravotní péče, např. organizování odběrů orgánů od potenciálních mrtvých dárců, příslušnou legislativou a také zastoupením transplantací od žijících dárců. Nejúspěšnější evropskou zemí v transplantaci ledvin od mrtvých dárců je v současné době Chorvatsko, kde se v době války v bývalé Jugoslávii v 90. letech minulého století transplantace ledvin téměř nerealizovaly. Vzhledem k nedostatku dialyzačních kapacit v bývalém Československu při přijetí pacienta do chronického dialyzačního programu se vyžadoval souhlas s transplantací ledviny. Při trvající stagnaci nebo minimálním růstu počtu dialyzačních míst byly úmrtí pacientů a transplantace ledvin jedinou cestou k uvolnění limitovaných dialyzačních kapacit pro nové pacienty. Někteří pacienti přijati do chronického dialyzačního programu transplantaci ledviny odmítali (např. pro obavy z operačního výkonu), a proto byly často vystaveni nepřiměřenému a z dnešního hlediska těžko způsobilému tlaku, ze strany některých ošetřujících lékařů, kteří však sami byli pod tlakem, jenž plynul z omezených dialyzačních kapacit. V současné době je situace zcela odlišná, dialyzační populace výrazně zestárla, věk při vstupu do dialyzačního programu se zvýšil na více než 60 let, více než 30 % pacientů má diabetes mellitus a velká část má v také anamnéze kardiovaskulární onemocnění. Proto by mělo být ze strany ošetřujícího zdravotnického personálu vynaloženo maximální úsilí na to, aby byli všichni indikovaní zařazeni co nejdříve do čekací listiny na transplantaci.

Optimální prognózu mají hlavně ti pacienti, u kterých je možná transplantace co nejdříve, nejlépe ještě před zařazením do dlouhodobého dialyzačního programu. Přesto se stále setkáváme s indikovanými pacienty, kteří jsou zařazeni do čekací listiny na transplantaci až po několika měsících chronické dialyzační léčby. Důvodem může být nejen relativně komplikovaný vyšetřovací program, jehož absolvování je potřebné pro transplantační centra před zařazením do čekací listiny, ale také příliš pomalé řešení komplikací, které zařazení do čekací listiny brání. Úspěšná transplantace ledviny znamená pro dialyzační středisko z ekonomického hlediska ztrátu pacienta, a pokud není kapacita naplněna, tak se to přechodně projeví i snížením nákladové efektivity.  

Etické problémy spojené s nákladnou léčbou při onemocnění ledvin

Velmi nákladná léčba zabrání u pacienta rozvoji chronického selhání ledvin, zvýší jeho šanci na přežití a v porovnání s léčbou chronického selhání ledvin zlepší i kvalitu jeho života. I nákladná biologická léčba je výrazně levnější než dlouhodobě trvající dialyzační léčba. V takové situaci se nepochybně etická úroveň rozhodování dotýká nejen ošetřujícího lékaře, ale i revizního lékaře, zdravotní pojišťovny, resp. všech aktérů celého schvalovacího procesu. Léčba pacientů s chronickými onemocněními ledvin, a hlavně s chronickým selháním ledvin, dialýzou nebo transplantací, je nepochybně spojena s řadou významných etických aspektů, kterých si nemusí být zdravotnický personál vždy plně vědom. Je ale potřeba o tom diskutovat. Na prvním místě musí být vždy zájem pacienta, je nutné respektovat jeho přání a rozhodnutí a nenadřazovat délku dožití nad kvalitu jeho života. Etické problémy, respektive aspekty, jsou nutnou a trvalou součástí práce lékařů a dalších zdravotnických pracovníků. Pokud chceme svou práci dělat s dobrým pocitem, musíme etický aspekt naší činnosti trvale respektovat a uznávat. K základní svobodné péči o naše pacienty máme nyní mnohem lepší podmínky než v dobách ekonomicky a politicky problémových. Nemůžeme se však domnívat, že etické otázky péče o nefrologické pacienty jsou zodpovězeny definitivně a v celém rozsahu.

Etika odběrů a transplantací

Neustálý progres v medicíně a v jiných biologických vědách, jako je genetika, si vyžádal vytvoření etických pravidel. Tato potřeba vyústila v spojení striktně technických hodnocení s určením „hodnoty“ (lidské, ekonomické a sociální) pacienta; v tomto případě dárce. Často se vyskytují problémy jako důsledek náboženských a sociálně-kulturních konfliktů v procesu darování lidských orgánů a tkání. Tyto konflikty by měly být posuzovány s extrémní opatrností a respektem. Momentálně Španělsko s počtem kolem 35 dárců na milion obyvatel patří dlouhodobě mezi nejlepší země