Přispět k léčbě zhoubných nádorů mozku, jež ročně postihnou v Česku zhruba 700 lidí, by mohl výzkum vědců z první lékařské fakulty UK. Zjistili, že vznik a rozvoj nejagresivnějšího zhoubného nádoru mozku, glioblastomu, ovlivňují tzv. melouchařící (moonlighting) molekuly. Název vychází z toho, že táž molekula může v různých buňkách za různých okolností plnit odlišný úkol.
"Molekula může mít různé biologické reakce v závislosti na mikroprostředí, které ji obklopuje, a na orgánu, ve kterém se nachází," řekl ČTK profesor Aleksi Šedo, děkan první lékařské fakulty a vedoucí vědeckého týmu.
Melouchařící molekuly ovlivňují rychlost růstu nádoru, komunikaci mezi nádorovými a nenádorovými buňkami, krevní zásobení mozku a schopnost nádoru prorůstat do okolí. Zároveň ale mohou hrát pro člověka příznivé role v různých orgánech, imunitním systému nebo procesech hojení.
Pro hledání možností, jak tyto molekuly využít ve prospěch nemocných, musejí vědci potlačit funkce, které vedou ke vzniku a růstu nádoru, a přitom nepotlačit ostatní užitečné…